| Jméno korporace | Bezno (zámek)
|
|---|
| Jiné jméno | (Dřívější záhlaví) Velkodvorská tvrz (Bezno, Česko)
|
|---|
| Místo | Bezno (Česko)
|
|---|
| Události | 1533 - první zmínka o velkodvorské tvrzi
|
|---|
| 1750 - přibližné datum založení zámku
|
|---|
| Osobnosti | Pachtové z Rájova (rod) - majitelé panství
|
|---|
| Popis | V severozápadní části obce. - Bezno, písemně uváděné již v r. 1050, bylo majetkově rozděleno na několik částí, v nichž stávaly vladycké dvory. V souvislosti s těmito dvory byly zmiňovány také tvrze Malodvorská, Vorecká a tvrz v tzv. Velkém dvoře, bližší informace o nich však chybí. - Velkodvorská tvrz bývala v majetku Bezenských z Prorubě, r. 1533 ji po Zdeňkovi mladším zdědil Václav z Prorubě a r. 1652 pak Jan Vilém Bezenský z Prorubě. Poslední zmínka o velkodvorské tvrzi je z r. 1694, kdy Bezenští z Prorubě prodali Bezno Rudolfu Zárubovi z Hustiřan. Tvrz patrně zanikla po připojení Bezna k benáteckému panství r. 1706. V r. 1724 koupil Bezno Jan Jáchym Pachta z Rájova, jeho syn František Josef Pachta postavil r. 1750 v místech původní Velkodvorské tvrze nový barokní zámek s přilehlou zahradou. Z původní tvrze se dodnes dochovalo pouze dvouprostorové valeně klenuté sklepení s pilíři pod hlavní zámeckou budovou. K této budově byla dodatečně okolo r. 1770 podle plánu architekta F. Hegera přistavěna nižší, zakřivená boční křídla. V r. 1817 zámek vyhořel, Pachtové jej r. 1818 nechali obnovit ve střízlivějším, empírovém slohu. - Jedná se o obdélný trojkřídlý zámecký komplex složený ze střední dvoupatrové budovy a dvou zvlněných jednopatrových ramen po stranách. Střední budova členěna pilastry a středním trojosým rizalitem vyvrcholeným štítem a vikýři, s vysokými, půlkruhově zakončenými okny. Postranní ramena jsou členěna pilastry a v patře obdélnými okny do půlkruhu. Zámecký komplex doplňuje hospodářský dvůr a rozlehlá, zdí ohrazená zahrada s několika barokními plastikami a branou. Z původního empírového zařízení zámeckého komplexu se nic nedochovalo. - Pachtové vlastnili zámek až do r. 1881, potom jej koupil císař František Josef I. Po r. 1918 zámek připadl československému státu, ve druhé polovině 20. stol. byl částečně upraven na sídlo státního statku a poté sídlo ředitelství Osevy. - Dnes v rukách soukromého majitele, který budovu postupně opravuje.
|
|---|
| Klíč.slova | tvrze * zámecké zahrady * majitelé zámku * baroko * empír
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1, A-J. Praha: Academia, 1977, s. 74.
|
|---|
| ANDĚL, Rudolf et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda. 1984, s. 39-40.
|
|---|
| Máchův kraj. 1. vyd. Praha: Olympia, 1985. s. 127. Turistický průvodce ČSSR.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| (2) - ČLÁNKY
|
|---|
