Počet záznamů: 1  

Kuncberk (hrad)

  1. Jméno korporaceKuncberk (hrad)
    Jiné jménoKuncberk (zámek)
    (Dřívější záhlaví) Kunstberk (zámek)
    Místo Kuncberk, vrch (Česko)
    Křinec (Česko)
    Vznik1470 - dokončena stavba hradu
    Události1680 - dokončena stavba zámku
    Zánik1891 - zámek zbořen
    Osobnosti Lurago, Carlo - italský architekt
    PopisZbytky hradu Kuncberk (Kunstberk) na kopci 1 km severovýchodně od Křince. Archeologická památka. - Na vrcholové plošině stávalo původně slovanské hradiště, chráněné velmi mohutným zachovalým okružním příkopem (hloubkou působí dojmem rokle) a valem (šířka při základně 15 m, nahoře 6 m). Pravděpodobně spolu s hradištěm Mydlovar a Havraň chránilo západní hranice území knížat z Libice nad Cidlinou. - V místech hradiště byla ve středověku vystavěna tvrz, podle pověsti zde sídlil loupeživý rytíř. Hrad Kunstberk zde postavil pravděpodobně v l. 1460-1470 Jan Křinecký z Ronova, od r. 1470 již psaný z Ronova a Kunstberka. Na hradě sídlili i ostatní majitelé z rodu Křineckých z Ronova, ještě r. 1555 se psal purkrabí Jan z Donína na Kunstberku. V r. 1575 získali panství Valdštejnové, za své sídlo si vybrali zámek v Dobrovicích a Kuncberk byl patrně opuštěn. Při dělení pozůstalosti po Adamovi mladším z Valdštejna v r. 1639 byl hrad Kunstberk uváděn jako pobořený. Kameny z něho byly použity na stavbu pivovaru a sladovny. Z hradu zůstaly zachovány jen tři podzemní sklepy, které později sloužili pro úschovu vína. V r. 1650 získali křinecké panství Morzinové. Za hraběte Pavla z Morzinu byl v l. 1659-1680 na místě bývalého hradu postaven raně barokní lovecký zámek, patrně podle plánů italského architekta Carla Luraga. - Jednalo se o jednopatrovou centrální stavbu na osmibokém půdorysu, krytou jehlancovou střechou s věžičkou a cibulovou bání uprostřed. Přízemí bylo postaveno z kamene, poschodí z hrázděného zdiva. V přízemí byla kuchyň s krbem, dvě místnosti a vstupní síň s reliéfy zřícenin, perspektivně malovaným sloupovím, krajinami a štukami. V patře byly tři místnosti a ústřední sál s bohatou štukovou výzdobou a iluzivními freskami. Ve věžičce byla freska zobrazující Jupitera s orlem, snad od V. Kramolína. - Okolo zámku býval park se sochami, gloriety a besídkami a visutými verandami v korunách lip. - V r. 1808 získala panství rodina Bethmannů, zámek byl r. 1818 opraven. Za pozdějších majitelů však zámek opět chátral, byl využíván jen jako skladiště a seník. R. 1891 byl zámek zbořen, dodnes z něho zůstaly zachovány jen sklepy a oválný násep okolo. Ze dvou mohutných lip při vstupu zůstala jen jedna (obvod kmene 420 cm, stáří asi 250 let), ze druhé zbylo jen torzo padlého kmene.
    Klíč.slovatvrze * hrady * zaniklé hrady * zámky * zaniklé zámky * lovecké zámky * hrázděné stavby * zámecké parky * altány * sklepy * baroko * hradiště * slovanská hradiště * Slované * mohyly * památné stromy * lípy
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 163.
    ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 253.
    Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 287.
    ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 109.
    Nymbursko a Kopidlnsko: 1: 50 000. 2. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2003.
    Viz též souvísející Tvrz Havraň
    Mydlovar
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (3) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (3) - Regionální literatura - články
    korporace

    korporace

    Do košíku


Mapa

GPS: 50°16'28.53"N, 15°8'37.28"E