Počet záznamů: 1  

Hradiště Druhá Kouřim

  1. Jméno korporaceHradiště Druhá Kouřim
    Jiné jménoKouřim (hrad)
    Druhá Kouřim
    Hradiště Kouřim II
    Místo Kouřim (Česko)
    Události995 - pravděpodobné datum založení hradiště
    1130 - první věrohodná písemná zmínka o hradu
    1223 - kořimská hrad dobyt a zničen
    1407 - poslední zmínka o kostele sv. Klimenta
    1830 - zbořen kostel sv. Jiří
    1967 - započat archeologický průzkum hradiště
    Osobnosti Přemyslovci (rod) - majitelé hradiště
    Šolle, Miloš, - archeolog
    PopisStával na tzv. Jiřské ostrožně (ostrožna U sv. Jiří) nad soutokem Kouřimky a Ždánického potoka, asi 1 km jihovýchodně od dnešního města Kouřim. - Podle archeologických nálezů ostrožna osídlena již v době halštatské. Ojedinělé nálezy též z 8. stol., první výraznější stopy po slovanském osídlení až z první poloviny 10. stol., kdy svatojiřská ostrožna snad sloužila jako strategický doplněk k hradišti na Staré Kouřimi. Po likvidaci zličanského správního centra Stará Kouřim pravděpodobně okolo r. 995 zde Přemyslovci založili menší raně středověké hradiště (tzv. Druhou Kouřim) o rozloze asi 6,2 ha, které v 11. stol. plnilo funkci přemyslovského správního sídla pro okolní kraj. Písemně bylo poprvé zmiňováno jako hrad v zakládací listiny břevnovského kláštera z r. 993, která je ale padělek z 12. stol. Hrad v Kouřimi patřil spolu s Oldříší k nejstarším hradům v Čechách. Byl sídlem knížecího správce, konaly se zde soudy i trhy. Za vlády knížete Jaromíra se zde také krátce razily mince. První prokazatelná zpráva o hradě jako centru jednoho z obvodů Čech je v listině knížete Soběslava I. z r. 1130. Na přelomu 12. a 13. stol. získal kouřimský hrad Děpolt III., příslušník mladší Přemyslovské větve Děpolticů. V r. 1218 zahájil Děpolt III. boj s Přemyslem Otakarem I., který vyvrcholil r. 1223. Kouřimský hrad byl dobyt, zničen a sám Děpolt III. při jeho obraně zahynul. Od té doby hrad již nebyl obnoven a jeho správní úlohu převzalo nové královské město Kouřim založené následně nejspíše králem Václavem I. Hradní kostel sv. Klimenta byl naposled zmiňován r. 1407 a později ještě v 17. stol., přestavěný na stodolu. Druhý hradní kostel, sv. Jiří (písemně doložený až v r. 1295) byl sice v r. 1559 opraven, ale r. 1790 zrušen a v r. 1830 zbořen. - Archeologický průzkum (v l. 1967-1973 vedl Miloš Šolle) prokázal na trojúhelníkové ostrožně existenci hradiště rozděleného příčným valem, po obvodu opevněného mohutnou, 10-12 m širokou hradbou, sestávající z čelní kamenné zdi o šíři 2,5 m, prolomenou dvěma protilehlými bránami. V severní části byly soustředěny sídlištní a řemeslnické objekty, zde snad stál kostel sv. Klimenta. Jižní část je označována jako akropole, při ní snad již od konce 10. stol. stával kostel sv. Jiří. Část hradby a základy kamenné věžovité stavby na špičce ostrožny již skutečně napodobují prvky počínající hradní architektury. - Z hradu se zachovaly jen nepatrné stopy valu v podobě terénní vlny v severní části areálu.
    Klíč.slovahradiště * hrady * zaniklé hrady * archeologické nálezy * archeologické výzkumy * doba halštatská * doba hradištní * slovanská hradiště * hradby * opevnění * kostely * románský sloh
    CitaceŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 222.
    ČTVERÁK, Vladimír; et al. Encyklopedie hradišť v Čechách. Vyd. 1. Praha: Libri, 2003, s. 142-143.
    Cesty a památky: Kolínsko [online]. [cit. 2010-09-16]. Dostupné z: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kourim/zanikly-hrad.
    Viz též souvísející Hradiště Stará Kouřim
    Hradiště Třetí Kouřim
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (1) - ČLÁNKY
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.