| Jméno korporace | Hrobský mlýn (Kolín, Česko)
|
|---|
| Místo | Kolín (Česko)
|
|---|
| Události | 1285 - první zmínka o mlýně
|
|---|
| Zánik | 1690 - počátek konce Hrobského mlýna
|
|---|
| Popis | Na levém břehu řeky Labe, v nejvzdálenější části Kutnohorského předměstí zvané Hroby (Groby), po kterém dnes zůstal jen zřícenina kostelíka Všech svatých u kolínského hlavního nádraží. - Spolu s ostatními kolínskými mlýny písemně poprvé zmiňován r. 1285, tehdy se dostal do majetku sedleckého kláštera. Hrobský mlýn samostatně uváděn k r. 1406, když sedlecký opat Petr prodal úroky z mlýna doktoru práv a medicíny a fyzikusovi krále Václava IV. a v r. 1408 bratřím Prokopu a Františku Edelreisovým. Během husitský válek zastavil r. 1420 císař Zikmund mlýn Hroby (a jiné zboží sedleckého kláštera) Habartovi z Adlaru. Poté, co se Kolína zmocnilo sirotčí vojsko, daroval hejtman Jan Čapek ze Sán r. 1437 mlýn kolínské obci. Počátkem 16. stol. nechal další kolínský hejtman Jan Zápský ze Záp výrazně zvýšit jez u mlýna, zadržená voda pak zaplavovala ves Tři Dvory i obecní lesy a louky, následný spor mezi kolínskou obcí a hejtmanem řešil král Vladislav Jagellonský se zemskými úředníky. Před r. 1512 hospodařil na hrobském mlýně mlynář Matouš, po něm ho zdědil jeho bratr Blažek, po jeho smrti od r. 1535 jeho vdova Voršila, rozená Nykvická z Popovic. Ta se znovu provdala za mlynáře Jana Mokrejše a mlýn r. 1554 odkázala svému synovi Pavlovi Mokrejšovi (užíval erb a přídomek "z Popovic"). Od něho koupil mlýn r. 1581 vladyka Jan z Vrchovišť a na Libenicích, po něm byl od r. 1593 majitelem Pavel Hrabáně z Přerubenic a na Pečkách, od r. 1603 vlastnila mlýn kolínská obec. Hrobský mlýn měl tehdy obytnou část, stupníky, pilu, dále k němu patřila zahrada, haltýř, ostrov nad mlýnem a les ve Frankovicích. V r. 1684 město mlýn nákladně opravilo, ale r. 1698 se řeka Labe rozvodnila, zatopila okolí, podemlela most a pobořila mlýn. Kolínský primas Kokovský nechal mlýn opravit, ale hrobský mlynář Matěj Černý zanedlouho objevil v jezu trhlinu. Než byl jez opraven, hnuly se na řece ledy a jez rozbily. Poničený mlýn se tehdy ocitl nasuchu. Kolínská obec se tehdy rozhodla do mlýna zbytečně neinvestovat, mlýnské kolo, hřídel a další zařízení nechala přenést do dalšího kolínského obecního mlýna Pod Skalou. - Mlýn v Hrobech zůstal opuštěný a pozvolna beze stopy zanikl.
|
|---|
| Klíč.slova | mlýny * zaniklé mlýny * zaniklé osady * vodní mlýny * majitelé mlýna
|
|---|
| Citace | KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. II., Příbramsko, Střední Povltaví, Sedlčansko, Voticko, Benešovsko, Vlašimsko, Posázaví, Kutnohorsko, Kolínsko a Nymbursko. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, s. 208-210.
|
|---|
| Viz též souvísející | Mlýn Pod Skalou (Kolín, Česko)
|
|---|
| Mlýn Pod Městskou zdí (Kolín, Česko)
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (1) - ČLÁNKY
|
|---|
