Počet záznamů: 1  

Přerov nad Labem (Česko)

  1. Geografické jménoPřerov nad Labem (Česko)
    OkresNymburk
    Události1227 - první zmínka o obci
    1449 - Přerov povýšen na městečko
    1639 - Přerov vypálen
    1860 - vlastnictví toskánských velkovévodů
    1903 - obec získala název Přerov nad Labem
    Osobnosti Syrový, Josef, - malíř
    Ziegelheim, Franta, - malíř
    Benetka, Karel, - malíř
    Pecháček, Vladimír, - malíř
    Černý, Rudolf, - prozaik
    Novotná - Cibulková, Blanka, - textilní výtvarnice
    PopisObec 20 km východně od hlavního města Prahy, na levém břehu řeky Labe. - Nadmořská výška: 178. - Území osídleno již na počátku našeho letopočtu, na tzv. Bílé hůrce stávalo již v 8. stol. staroslovanské hradiště. Koncem 10. stol. byl patrně ze zdejší vodní tvrze spravován okolní majetek břevnovského kláštera v Praze (její majitelé měli snad povinnost chránit brod přes Labe a cestu přes bažiny, kudy vedla jedna ze zemských stezek od Prahy na Lysou). Písemně Přerov poprvé uváděn r. 1227, tehdy ho jeho držitel, královský podstolník Kojata z Hněvina Mostu, odkázal svému panoši Konrádovi. Dalšími držiteli byli Ranek z Přerova (v r. 1266) a Matouš z Přerova (r. 1279). Do přímého vlastnictví kláštera se Přerov dostal r. 1320, tehdy břevnovský opat Bavor z Nečtin vymohl vynětí přerovských osadníků ze závislosti na královských úřednících v Poděbradech a Sadské. Tutéž výsadu potvrdil v r. 1328 i Jan Lucemburský. Benediktini zde okolo r. 1380 započali se stavbou svého správního sídla, stavbu však nedokončili, noví nájemci Michal Drštka ze Sedlčánek (r. 1400) a Petr z Trkova (r. 1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat. Po smrti Petra z Trkova získal Přerov císař Zikmund, který jej v r. 1437 zastavil nejvyššímu hofmistrovi Jindřichovi ze Stráže. V r. 1466 obec zdědil Jiří Strážský ze Stráže a Přerova, nejvyššího soudce českého království. Jeho dcera Johanka se provdala za nejvyššího kancléře Království českého Jana ze Šelmberka, který se zasloužil o rozvoj obce. R. 1499 také nechal Přerov povýšit na městečko. Jeho syn, nejvyšší komorník Království českého Jindřich ze Šelmberka prodal v r. 1524 Přerov spojeným pražským obcím. Po porážce prvního protihabsburského povstání byl v r. 1547 oběma pražským obcím Přerov zabaven a vytvořeno komorní panství přerovské. Prvním ze známějších hejtmanů byl r. 1560 Jan starší Robmháp ze Suché. Za něho byl rekonstruován zámek a také pivovar, starý mlýn, nový mlýn s pilou, dvůr, vinice, chmelnice a rybníky. Po r. 1598 bylo přerovské panství postupně rozprodáváno, jeho zbytek r. 1632 Ferdinand II. připojil k císařskému panství Brandýs. Během třicetileté války r. 1639 vypálili Přerov vojáci švédského generála Johana Banéra, význam Přerova potom upadal, ze zámku se stal lovecký zámeček. Na lovy do okolních lesů několikrát přijeli i císaři Leopold I. (návštěva připomínána na obecní pečeti) a Karel VI. V 18. stol. došlo k oživení oblasti pod Přerovskou hůrou, severně od ní na panských pozemcích vznikla osada Nový Přerov, kde se usazovali převážně drobní chalupníci a hospodáři. K dalšímu rozvoji obce došlo po r. 1860, kdy panství koupil toskánský velkovévoda Leopold II. Po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, známý spisovatel, cestovatel a milovník přírody, který obnovil přerovský zámek do původní podoby ze 16. stol. Konce 19. stol. v Přerově založil skanzen (čtvrtý v Evropě), jako první nechal upravit bývalou panskou kovárnu a rychtu z počátku 18. stol. na tzv. "staročeskou chalupu" .V r. 1903 byly sloučeny samostatné obce Starý a Nový Přerov, od té doby je užíván společný název Přerov nad Labem. Po r. 1918 se Přerov nad Labem stal samostatnou obcí. - Kromě zámku a známého skanzenu v obci dnes kostel sv. Vojtěcha a muzeum velocipédů. - K významným osobnostem obce patří např. malíři Josef Syrový, František Ziegelheim, Karel Benetka a Vladimír Pecháček, prozaik Rudolf Černý nebo textilní výtvarnice Blanka Novotná-Cibulková. - Přerov nad Labem je společně s Dvorci, Jiřicemi, Lysou nad Labem, Ostrou, Semicemi, Starou Lysou, Starým Vestcem a Stratovem členem dobrovolného sdružení obcí Mikroregion Polabí.
    Klíč.slovaobce * dějiny obce * majitelé obce * hradiště * doba hradištní * tvrze * zámky * kostely * lidová architektura * muzea * kola * osobnosti * mikroregiony * občanská sdružení
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 172-173.
    ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 396-399.
    Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 366-370.
    ANDERLOVÁ, Jitka. Region Nymburk: města a obce. 1. vyd. Poděbrady, 2001, s. 136-139.
    Přerov nad Labem [online]. c2010. [cit. 2010-01-25]. Dostupné z: <http://www.prerovnl.cz/>.
    Druh soub.Soubor geografických jmen - regionální místopis
    Odkazy (10) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
    (6) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (3) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    (3) - Odborná literatura, mapy
    (2) - Seriály - souborný záznam
    (38) - Regionální literatura - články
    (16) - Regionální literatura - knihy
    geografický název

    geografický název

    Do košíku