Obec na Bakovském potoce, 4 km severně od Slaného. - Nadmořská výška: 218 m. - Písemně poprvé Bakov zmiňován v r. 1267 v souvislosti s vladykou Bechlínem z Bakova. Obec byla potokem rozdělena na dvě části Větší a Menší nebo Hořejší (severní) a Dolejší (jižní). Hořejší Bakov získal r. 1337 pražský biskup Jan IV. z Dražic. Od r. 1338 patřil již celý Bakov augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem, v jeho majetku zůstal až do husitských válek. V té době připojen patrně k budenickému panství. Po husitských válkách Bakov spadal do královského majetku, byl opět rozdělen a dáván do držení různým šlechtickým rodům. Z nich vynikali Valkounové z Adlaru, za nichž byl patrně Bakov znovu spojen a připojen ke zlonickému panství. Tehdy zde stávala tvrz. Valkounové panství drželi do r. 1707, po nich se již posledními majiteli Bakova stal rod Kinských (až do r. 1918). Ti obec zvelebili, zřídili zde velkostatek s rozlehlými zahradami, v panské školce se r. 1780 šlechtily ovocné stromy. Od r. 1890 Bakov samostatnou obcí s připojenou samotou Štěpárna. Reorganizací z r. 1960 obec spádově připojena k Beřovicím, došlo také ke sloučení zemědělského družstva s bývalým bakovským velkostatkem. - V obci na návsi barokní kaple, pozůstatkem tvrze je sýpka v hospodářském dvoře. Na bývalé správní budově statku znak Kinských, v bývalém mlýně byl nad vchodem do mlýnice znak Valkounů z Adlaru.
Klíč.slova
obce * dějiny obce * tvrze * sýpky * hospodářské dvory * kaple * renesance * baroko * mlýny * erby
Citace
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 194.
DOBNER, Libor. Bakov: ves s tvrzí a její historie. Slánské listy, 2000, roč. 8, č. 15, s. 14.
DOBNER, Libor. Bakov: nad potokem, pod potokem. Slánské listy, 8.8.2000, roč. 8, č. 16, s. 14.
