Obec 8 km jihozápadně od Rakovníka. - Podle pověsti bylo na Krakově nebo na nedalekém Krakovci sídlo bájného knížete Kroka. Ve skutečnosti ale bylo území osídleno polskými zajatci Hedčany, které sem přivedl r. 1039 český kníže Břetislav I. z Hnězdna v okolí polského Krakova. Odtud vznikl název obce Krakov (a také Krakovec). První písemná zmínka o Krakovu je k r. 1358, v souvislosti s Hynkem (Heníčkem) z Krakova. Stávala zde opevněná knížecí tvrz. Počátkem 14. stol. patřila obec ke křivoklátskému panství, tehdy majetkem synů knížete Jana Falckého, za Jíry z Roztok byla připojena ke hradu Krakovec, pod kterým byla 170 let. K dalším držitelům obce patřil např. Jindřich Lefl z Lažan a r. 1542 Albrecht z Kolovrat (celá jedna větev tohoto českého rodu se od té doby psala z Krakova). Po r. 1620 koupil Krakov Jan Celer z Rosenthalu, od něho pak obec (vypálenou během třicetileté války) koupila Alena Marie Vchynská ze Vchynic a Tetova a připojila Krakov k panství Petrovice. K jeho majitelům patřil např. Ota Jiří z Helversenu a Jan Josef z Valdštejna. Karel Josef Hildprandt z Ottenhausenu připojil Krakov ke svému nově založenému zámku ve Slabcích. V r. 1855 koupil panství Slabce, jehož součástí zůstal dvůr Krakov i po r. 1848, princ Alex Croy. R. 1863 pronajal princ Croy krakovský dvůr na dvanáct let Řenčovi z Rousínova. Po vypršení nájemní smlouvy byly všechny pozemky i budovy dvora rozděleny na díly a pronajaty zájemcům z řad místních chalupníků a domkářů a dělníkům ze dvora, kteří zde hospodařili až do r. 1919. Za tu dobu velmi zchátraly zejména budovy, ty byly v rámci pozemkové reformy byly rozděleny a předány do osobního vlastnictví pachtýřům a několika přídělcům. Špýchar a pozemky koupil nový majitel Zhoře František Černý, který pak sám zbytek dvora parceloval. Za několik let jeho hospodaření ze dvora nezbylo nic než název „Ve Dvoře“. - V obci na návsi kaple a opravený a zrestaurovaný bývalý zájezdní hostinec s hospodářským stavením. Od r. 1892 stojí v obci školní budova. Škola byla v Krakově v nepřetržitém provozu až do r. 1975, kdy byla zrušena. Dnes ve školní budově umístěn obecní úřad, místní knihovna a v prvním patře jeden byt. - Obec Krakov je členem mikroregionu Balkán a Regionálního sdružení Křivoklátsko.
Klíč.slova
obce * dějiny obce * majitelé obce * tvrze * zaniklé tvrze * kaple * zájezdní hostince * školy * školní budovy * lidové pověsti
Citace
KOČKA, Václav. Dějiny Rakovnicka. Rakovník: Musejní spolek král. města Rakovníka a politického okresu rakovnického, 1936, s. 448-453.
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 268.
BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. 1. vyd. Rakovník: Raport, 1997, s. 9.
Krakov: poloha a historie [online]. [cit. 2005-11-30]. Dostupné z: http://www.balkan-obce.cz/krakov/poloha.htm.
