Obec 5 km severně od Mníšku pod Brdy, v Dobříšské pahorkatině. V historii uváděna též jako Leštnice nebo Léštnice, název odvozen od léščí, tzn. lískových keřů. - Nadmořská výška: 359 m. - Území osídleno již na přelomu 1. a 2. tisíciletí, vedla tudy jihočeská obchodní stezka. První zmínka o obci z r. 1337, tehdy král Jan Lucemburský zastavil zlatonosné rýžoviště v Líšnici Petrovi z Rožmberka. V místě dnešní nedaleké obce Klínec existovalo ve 14. stol. dokonce hornické městečko. R. 1345 byl areál obce Líšnice na pozemcích zbraslavského kláštera nově zaměřen, zakládající listinu obce doplnila hraniční listina z r. 1350 (oba tyto přímé dokumenty o založení obce v Čechách poměrně vzácné). V majetku cisterciáků zbraslavského kláštera Líšnice až do husitských válek. R. 1424 připojena ke Karlštejnu, r. 1436 zastavena Hynkovi Škodovi z Valdeka, v 16. stol. patřila k Hořovicím. Později navrácena do majetku zbraslavského kláštera, kterému patřila až do jeho zrušení za josefínských reforem r. 1785. Za třicetileté války Líšnice zpustošena, dosídlena byla již koncem 17. a začátkem 18. stol. - V obci dnes barokní kostel Všech svatých a barokní márnice, hřbitov okolo kostela zrušen r. 1820.
Klíč.slova
obce * dějiny obce * majitelé obce * založení * listiny * obchodní stezky * kostely * márnice * rýžování zlata * baroko
Citace
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 285.
BOHÁČ, Zdeněk. Z minulosti Líšnice. Líšnice: Rada MNV Líšnice, 1987, s. 35.
Líšnice: historie [online]. [cit. 2003-07-09]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/lisnice/historie.htm.
