V severovýchodní části Kladna-Dubí. Pojmenován podle císaře Františka Josefa I., lidově nazývan Francšachta. - Hlouben v l. 1867-1872 společností Císařských buštěhradských dolů. Vlastní těžba začala v r. 1873, po rekonstrukci dosaženo konečných 361,82 m. Vedle dobývání hlavní sloje byla dobyvatelná i základní sloj. Sto metrů západně byla hloubena v l. 1897-1900 druhá jáma, nazvaná Tragy, a tím vznikla nová větrací a těžní jáma. Později sloužila spíše jako větrací a odvodňovací. Obě jámy měly samostatné odvodňovací zařízení s Rittingerovým parním rozvodem. V r. 1882 koupila doly společnost Buštěhradské dráhy, po r. 1918 majitelem Pražská úvěrová banka pod novým názvem Buštěhradské doly Prago. V r. 1946 důl přejmenován na Důl Antonín Zápotocký, jednotlivé jámy pak Antonín I a III. - Důl založen ve svahu na uměle vytvořené terase vymezené mohutnými opěrnými zdmi. V těžním oddělení jámy Tragy parní těžební stroj PAS z r. 1897. Nevhodná poloha strojovny nad kotelnou a přenesení koncentrace těžby na "východní jámu" způsobilo v r. 1970 likvidaci stroje. V malém těžním oddělení parní těžební stroj Böhmish-Mährische Maschinenfabrik Prag z r. 1898, stroj zlikvidován v r. 1966 a nahrazen elektrickým vrtákem. - V l. 1913-1918 proběhla rozsáhlá přestavba povrchu dolu se snahou o jednotné secesní architektonické řešení budov kotelny, destilace a strojoven. Plocha každého ze čtyř průčelí budov vymezena lomenou střechou a otevřena prodlouženým termálním oknem. Nejvyšší budovu tvořila kotelna s ornamentálně vykachličkovanou podlahou a stěnami. Do nově postavené strojovny v r. 1914 přenesen těžní stroj ze zrušeného dolu Ferdinand (dvoububnový parní těžební stroj PAS z r. 1914). Technickou zvláštností, dnes bohužel ztracenou, byla příhradová těžní věž s lanovicemi uspořádanými pod sebou. - Těžba dolu ukončena v r. 1990, r. 1992 jáma zasypána. - Areál dnes částečně využíván pro drobnou výrobu a skladovací účely.
Klíč.slova
jámy * doly * zaniklé doly * stroje * těžba uhlí
Citace
MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001, s. 6.
HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006. Přehled historicky doložených úvodních důlních děl, s. 214.
