Počet záznamů: 1  

Hornický skanzen Mayrau

  1. Jméno korporaceHornický skanzen Mayrau
    Jiné jménoHornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna
    Důl Mayrau (Vinařice, Česko)
    Místo Vinařice (Kladno, Česko)
    Vznik1874 - započato hloubení dolu
    Události1994 - založen skanzen
    1997 - na dole ukončena těžba
    2010 - pobočka Sládečkova vlastivědného muzea
    Osobnosti Mayer z Mayrau, Kajetán, - předseda správní rady PŽS
    Karlík, Jan - závodní, důlní technik
    PopisV jižní části obce Vinařice. - Důl hlouben od r. 1874, v říjnu 1877 byla v hloubce 515,2 m nafárána uhelná sloj o mocnosti devíti metrů. Jáma byla dohloubena do konečných 525 metrů a pojmenována po předsedovi správní rady Pražské železářské společnosti JUDr. Kajetánu Mayerovi, svobodném pánu z Mayrau. V l. 1880-1884 ve vzdálenosti 50 m od stávající jámy vyhloubena sdružená jáma Robert (pojmenovaná po vídeňském obchodníkovi a průmyslníkovi Florentinu Robertovi). Hloubením obou jam pověřen závodní ing. Jan Karlík (vynálezce tachografu). - Jáma Mayrau vybavena parním vrtákem, v r. 1875 byl nahrazen parním těžním strojem na plochá lana (převezen z dolu Stehelčeves). V r. 1905 stroj nahrazen parním strojem firmy Ringhoffer-Smíchov (vystavovaný na průmyslové výstavě v Paříži), pro něj postavena nová strojovna a příhradová těžní věž. Původní těžní věž přeměněna na jámovou budovu, v části staré strojovny navíc zřízeno malé těžní oddělení s parním těžním strojem MAG Ruston Praha z r. 1905. - Jáma Robert hloubena oboustranně z povrchu i z podzemí, při propojení došlo k mírné odchylce jámového stvolu. Původní těžní zařízení nezaznamenáno, v r. 1932 pořízen elektrický těžní stroj Škoda-Plzeň. Zároveň postavena příhradová těžní věž a nová strojovna, z původní těžní věže opět jámová budova. - V r. 1936 na dole Mayrau postavena nová kompresorovna, v poválečném období nové koupelny, kotelna a ventilátorovna. - Důl Mayrau se stal centrálním dolem Pražské železářské společnosti a největších těžeb dosáhl důl v rozmezí let 1905 až 1916, kdy zde pracovalo přes 1300 dělníků a 70 techniků. Za celou existenci dolu zde bylo vytěženo přes 34 milionu tun kvalitního černého uhlí. Důlní provoz byl ukončen v r. 1997, tři roky před ukončením činnosti na dole byl na Mayrau zřízen skanzen. Muzejní expozice vytvořeny na principu tzv. posledního pracovního dne. Prohlídka je směřována po trase havíře před jízdou do podzemí dolu. Návštěvník má možnost projít cechovnou, řetízkovými šatnami, koupelnami, lampovnou, známkovnou až k jámovým budovám dolu. Seznámí se s expozicí báňského záchranářství, měřičství, techniky, geologie a historie dolu. V r. 2002 zde vznikla galerie Mayrau. - Skanzen byl původně součástí Hornického muzea v Ostravě - Landeku, od r. 2010 je pobočkou Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně.
    Klíč.slovadoly * zaniklé doly * stroje * muzea * muzejní expozice * skanzeny * galerie * uhlí * těžba uhlí * technické památky * industriální památky
    CitaceMATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001, s. 18-20.
    KUCHYŇKA, Zdeněk. Hornický skanzen chce přilákat děti. Mladá fronta Dnes. 3.1.2003, roč. 14, č. 2, Kladensko [příloha], s. D/3.
    GRUBNER, Jaroslav. Hornický skanzen Důl Mayrau ve Vinařicích v majetku Středočeského kraje. Hornický zpravodaj. 2010, č. 1, s. 5.
    Viz též souvísející Sládečkovo vlastivědné muzeum (Kladno, Česko)
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (3) - Odborná literatura, mapy
    (219) - Regionální literatura - články
    (7) - Regionální literatura - knihy
    Databáze národních autorit NK ČR
    Hornický skanzen Mayrau

    korporace

    Do košíku


Mapa

GPS: 50°9'57.31"N, 14°5'2.82"E