Počet záznamů: 1  

Důl Max (Libušín, Česko)

  1. Jméno korporaceDůl Max (Libušín, Česko)
    Jiné jménoDůl President Beneš (Libušín, Česko)
    Důl Fierlinger II (Libušín, Česko)
    Důl Gottwald I (Libušín, Česko)
    Místo Libušín (Česko)
    Vznik30.10.1888 - začátek hloubení
    Události16.06.1890 - začátek těžby
    Zánik15.07.1980 - ukončena těžba
    PopisNa katastru obce Libušín, směrem ke Kladnu. - Pojmenovaný podle člena správní rady Pražské železářské společnosti Maximiliana (Maxe) Egona Fürstenberka. Hlouben v l. 1888-1890 do úrovně třetího patra v hloubce 520 m. - Nad těžní jámou vztyčeny dvě kolmé příhradové těžní věže, na ně navazovaly dvě samostatné strojovny (v obou parní stroje firmy Breitfeld, Daněk a Comp. Karlín a parní stroj firmy Škoda-Pilsen z r. 1890). Vlastní těžba zahájena v červnu 1890. V r. 1903 přistavěny pomocné objekty z neomítaného zdiva z bílých cihel. V r. 1933 dokončen spojovací překop k dolu Jan v délce 1 110 m, r. 1937 jáma prohloubena do 582,43 m a zřízeno 4. patro. Celkem dosaženo hloubky 606,4 (do r. 1970 nejhlubší důl v kladenském revíru). V r. 1938 do nově postavené strojovny instalován elektrický těžní stroj, v poválečné období elektrickým nahrazen i druhý těžní stroj. Po realizaci spojovacího překopu na Důl Nejedlý (Schoeller) byla od prosince 1973 převedena veškerá těžba na Důl Nejedlý. Poslední vůz z dolu Max vytěžen v červenci 1980. - Dodnes zachovaná část dvouhalových kotelen s hřebenovou ventilací, vrátnice, kolna pro stříkačku a obytné vily.
    Klíč.slovajámy * doly * zaniklé doly * stroje * těžba uhlí
    CitaceMATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001, s. 15.
    HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006. Přehled historicky doložených úvodních důlních děl. s. 194.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (5) - Regionální literatura - články
    Důl Max (Libušín, Česko)

    korporace

    Do košíku