Počet záznamů: 1  

Kostelec nad Černými lesy (zámek)

  1. Jméno korporaceKostelec nad Černými lesy (zámek)
    Místo Kostelec nad Černými lesy (Česko)
    Události1325 - první zmínka o kosteleckém hradě
    1549 - renesanční přestavba na zámek
    1573 - přistavěn zámecký kostel
    1759 - barokní přestavba zámku
    Osobnosti Savojská, Marie Terezie - majitelka panství
    URLhttp://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=49.99439,14.85994&z=12
    PopisNa severovýchodním konci náměstí. Největší dominanta města. - Původně zde stával gotický hrad, písemně poprvé připomínaný r. 1325. V té době patřil královské komoře. Od r. 1492 byl v držení Slavatů z Chlumu a Košumberka, v r. 1547 jim byl za účast v povstání proti císaři zkonfiskován. Potom již byla stavba trvale označována jako zámek, přestože přestavba do zhruba dnešní podoby proběhla až po požáru na podzim r. 1549. Tehdy byla většina budov stržena, torzo bylo přestavěno na lovecký zámeček pro císaře Ferdinanda I. Jako stavitel je doložen Giovanni de Finand, kameník Giovanni de Campione, práce vedli Paolo della Stella a G. M. Aostalli, od r. 1552 H. Tirol. V r. 1559 koupil panství Jaroslav ze Smiřic, který velkolepou přestavbu zámku přibližně dokončil, asi do r. 1573 nechal přistavět zámecký kostel sv. Vojtěcha. R. 1622 koupil panství Karel z Lichtenštejna, za Marie Terezie z Lichtenštejna, provdané Savojské byl po r. 1759 zámek barokně upraven podle návrhu architekta Josefa Jägera (vstupní rizalit, hlavní schodiště a dostavba východní věže). Z původního gotického hradu se dochovala pouze část obvodového zdiva ve sklepích, v podzámčí, zdivo pozdně gotického barbakanu v podkovovitě zahnutém severním stavení (včetně pozdně gotického portálku v přízemí), z gotického zámeckého kostela (kaple) zůstala jen část severní zdi v kryptě pod presbytářem nového kostela ze 16. stol. Zámek sloužil jako centrální sídlo černokosteleckého panství. - Dnes se jedná o komplex zámeckých budov, jehož hlavní části jsou předzámčí, vlastní zámek obklopený příkopem a valy a zámecký kostel. Předzámčí je v nynější podobě renesanční ze druhé poloviny 16. stol., se vstupní hranolovou dvoupatrovou věží (s obdélnými okny a cibulovitou barokní nástavbou na střeše), s polokruhovitě sklenutým vjezdem a obdélnou brankou v rustikovaném společném rámci. Mezi okny prvního patra jsou umístěny erbovní desky Jaroslava Smiřického a Kateřiny z Hasenburka s letopočtem 1561, fasáda zdobena sgrafitovými psaníčky. Po obou stranách dvora předzámčí jsou hospodářsko správní jednopatrové budovy s renesančními portálky a okenními rámci. Z předzámčí vede kamenný most přes příkop k vlastnímu zámku, který je renesanční, čtyřkřídlý, dvoupatrový, vystavěný okolo uzavřeného, téměř čtvercového nádvoří. V nárožích obdélného bloku jsou mohutné válcové věže s obdélnými a polokruhově ukončenými okny, členěné římsami a kryté cibulovými báněmi. Na vnějších fasádách obdélná renesanční sdružená okna. Vstupní rizalit jihovýchodního hlavního průčelí má původní renesanční bosovanou bránu s boční brankou. Protilehlé severozápadní křídlo člení ve druhém patře renesanční pilastry a dvojice slepých arkád okolo sdružených obdélných oken. Na nádvorní straně vstupního křídla renesanční klasicizující arkáda, sklenuta křížovými klenbami, ostatní nádvorní fasády jsou prolomeny pouze okny, v prvním patře severovýchodního křídla velkými, polokruhovitě sklenutými okny renesančního sálu a příčného předsálí, které je přístupné hlavním barokním schodištěm ve východním nároží. Předsálí i sál plochostropé, s kamennými zdobenými portály (portál ze schodiště osazen druhotně) a zbytky maleb podstropního vlysu. V západním koutě nádvoří je pozoruhodné, do stavby vtažené spirálové schodiště s otvory do volného jádra, s nikami a valenou klenbou. V přízemí jihozápadního křídla jsou místnosti sklenuty renesančními valenými klenbami s lunetami, v patrech všech křídel jsou místnosti většinou plochostropé, v západní nárožní věži je hraněná osmiboká klenba. Ve druhém patře arkád pozdně renesanční tesaný portál. - Ze severovýchodního křídla vede přes suchý příkop zastřešená visutá chodba do zámeckého kostela (kaple) sv. Vojtěcha. - Po reformě státní správy v části zámku sídlil okresní soud. V r. 1919 byl zámek ve špatném stavu, kromě soudu zde byly ještě úřady velkostatku i byty. Od r. 1935 je zámek univerzitním objektem lesnické fakulty. Zámecká kaple dnes slouží jako koncertní síň. - Okolo zámku a předzámčí vede chodníček s naučnými texty, informujícími o vývoji místa.
    Klíč.slovahrady * přestavěné hrady * zámky * lovecké zámky * zámecké kaple * zámecké kostely * koncertní síně * gotika * renesance * baroko * klasicismus
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 108-109.
    Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 272.
    Kostelec nad Černými Lesy: o městě [online]. [cit. 2007-05-31]. Dostupné z: <http://www.kostelecncl.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7016&id=1411&p1=1100>.
    Viz též souvísející Kostel sv. Vojtěcha
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (1) - Odborná literatura, mapy
    (33) - Regionální literatura - články
    Databáze národních autorit NK ČR
    Kostelec nad Černými lesy (zámek)

    korporace

    Do košíku


Mapa

GPS: 49°59'44.60"N, 14°51'45.06"E