Nejznámější keltské oppidum v Čechách, 1 km západně od obce Stradonice, na vrchu Hradiště (380 m). - Hromadný nález pokladu pod Vysokou mezí (stříbrné a zlaté keltské mince, tzv. duhovky) v r. 1877 se stal podnětem k rozsáhlému archeologickému průzkumu. Při něm zde archeolog Emanuel Štěpán Berger objevil keltské oppidum z 1. stol. př. Kr. (pozdní doba laténská, přechod mezi dobou želenou a římskou). Stradonické oppidum vzniklo v krajině ne příliš výhodné zemědělsky, zato v těsné blízkosti železnorudného pásma. Vzniklo zde živé obchodní středisko s výrobou předmětů ze železa, bronzu, hlíny a dřeva. Zlato pro zdejší mincovnu se těžilo pravděpodobně v okolí Jílového. - Hradiště mělo rozlohu 82 ha, na hlavní prostor, chráněný na jihu a jihovýchodě valovým opevněním, navazovalo na severní straně předhradí. Hradby, stavěné z nasucho kladených kamenů, měly sílu až 250 cm. - Opevněné keltské město bylo zničeno (podobně jako oppidum na Závisti u Zbraslavi) v posledním desetiletí př. Kr. při nájezdu germánských kmenů. - Většina z více než 30 000 předmětů z výzkumů z dalších let (železné nářadí, bronzové lékařské nástroje, spony a šperky, jantarové prsteny, ozdoby z barevného taženého skla apod.) uložena v Národním muzeu v Praze. - Výzkumy zde prakticky pokračují dodnes. - Nálezy ze Stradonic jsou natolik typické, že se užívá pojmenování stradonická kultura.
Klíč.slova
hradiště * keltská hradiště * archeologické výzkumy * archeologické nálezy * poklady * mince * doba laténská * keltská kultura * stradonická kultura * Germáni
Citace
PALIVEC, Viktor; et al. Křivoklátsko. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1986, s. 157.
NĚMEC, Jan, SOUKUP, Vladimír. Výlety do okolí Prahy. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989, s. 391-392.
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 346-347.
