Počet záznamů: 1  

Tvrz (Tuchoraz, Česko)

  1. Jméno korporaceTvrz (Tuchoraz, Česko)
    Jiné jménoTuchoraz (hrad)
    Místo Tuchoraz (Česko)
    Vznikpočátek 15. stol. - tvrz vystavěna
    Události1477 - přestavba na renesanční sídlo
    Osobnosti Smiřičtí ze Smiřic (rod) - majitelé tvrze
    PopisNa skále nad říčkou Šemberou, v jižní části obce. - Kamenná tvrz vystavěna pravděpodobně na počátku 15. stol. za Petra z Klučova, písemně poprvé zmiňována k r. 1409. V r. 1436 uváděn Petr Šesták z Tuchoraze, r. 1441 získal Tuchoraz novoměstský měšťan Daniel Žitavský z Koňského trhu (za jeho finančního přispění pod tvrzí nedaleko mlýna v r. 1451 vybudován rybník). Po smrti Daniela Žitavského z Tuchoraze v r. 1462 zdědila tvrz jeho manželka Hedvika z Hradištka, která ji r. 1463 postoupila svému druhému manželovi Mikulášovi Svitáčkovi z Landštejna, purkrabímu na Hluboké. Pravděpodobně nedlouho poté, co Mikuláš Svitáček z Landštejna profesně i společensky povýšil (r. 1468 maršálek královny Johanky, v l. 1471-1485 nejvyšší písař desk zemských), zahájil přestavbu malé tuchorazské tvrze na reprezentativnější hrad, šlechtické sídlo s větším palácem a mohutnou vstupní věží. Podle pamětní desky na věži byla stavba dokončena snad r. 1477. V majetku Svitáčků z Landštejna a z Tuchoraze zůstalo panství do r. 1543, brzy poté přešlo sňatkem na Bořivoje z Donína. Od r. 1542 je v zápisech ze 16. stol. pro popis stavby užíváno označení zámek (nebo hrad). Bořivoj z Donína se v r. 1547 zúčastnil stavovského povstání, následné domácí vězení si odpykával i na tuchorazském zámku. Když r. 1571 zemřel, zdědily jeho majetek jeho dcery a celé panství r. 1579 prodaly Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, který Tuchoraz připojil ke svému černokosteleckému panství. Od konce 70. l. 16. stol. tak byla tuchorazská tvrz pouze sídlem vrchnostenských úředníků. Přestože odolala obléhání švédským vojskem r. 1639 a nebyla dobyta, v následujících letech postupně chátrala, nakonec z nařízení patrimoniální správy černokosteleckého panství v r. 1770 rozebrána až na vstupní věž a získaný materiál posloužil ke zpevnění okolních jezů a hrází. Podle zápisu z r. 1837 údajně dva nezjištění muži v kočáře odvezli z podkroví věže, ze zazděného prostoru pod střechou, část rodového pokladu Smiřických ze Smiřic. Při pozemkové reformě v r. 1923 byl celý areál tuchorazské tvrze svěřen do péče nabyvatele zdejšího zbytkového statku, později zemědělského družstva. - Z tuchorazské tvrze se dodnes dochovaly pouze zbytky starého gotického paláce, části obvodového zdiva s kvádrovým nárožím čtverhranné bašty a mohutná vstupní hranolová věž (vysoká 20 m) s téměř čtvercovým půdorysem a výraznými architektonickými prvky. Tato gotická stavba z tesaných kvádrů je dvoupatrová, členěná horizontálními římsami, nad druhým patrem s nadezdívkou s kamennými krakorci, které patrně nesly hrázděné zdivo polopatra. Na jižní straně věže je polygonální přístavek točitého schodiště, původně přístupného z ochozu přilehlé hradby. Na severní straně směrem k příkopu hrotitý vjezd a hrotitá branka pro pěší, před nimi byly původně padací mosty a příkop. Směrem do bývalého nádvoří byl vstup do objektu pouze jednou branou se zkoseným ostěním. Nad římsou vstupního průčelí v obdélném výklenku tesaná deska, v její horní části landštejnský erb a pod ním v gotické minuskule nápis z r. 1477 (datum a jméno stavebníka i stavitele tvrze, Mikuláše Svitáčka z Landštejna). Průjezd věže sklenut dvěma poli křížové klenby s kuželovými konzolami a s landštejnskou růží na svorníku. Místnost v prvním patře, s malými okny, je sklenutá valeně. Obytná síň ve druhém patře, sklenutá hvězdovou klenbou s dvakrát vyžlabenými žebry, má čtyři velká pozdně gotická pravoúhlá okna s kamennými kříži, bohatě profilovaná, z nichž tři mají ve výklencích kamenná sedadla. Při západní straně věže vedle okna na krakorcích arkýřovitý prevét. Věž je dnes kryta mansardovou střechou. - Pozůstatky tvrze (hradu) převzal v 70. l. 20. stol. krajský ústav státní památkové péče, který v 80. l. 20. stol. provedl opravu věže a její zpřístupnění veřejnosti. - V r. 1992 získala pozůstatky hradu a hospodářského dvora v restituci paní Markéta Grossová. V r. 2013 ho v dražbě koupil Ing. František Vyšata z rodiny významných tuchorazských ovocnářů. Věž, zapsaná do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR, je v současnosti veřejnosti nepřístupná.
    Klíč.slovatvrze * přestavěné tvrze * hrady * zámky * věže * hospodářské dvory * gotika * renesance * restituce
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4. Praha: Academia, 1982, s. 112-114.
    ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 502-503.
    Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 402.
    Cesty a památky: Kolínsko [online]. [cit. 2010-12-10]. Dostupné z: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/tuchoraz/hrad.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (14) - Regionální literatura - články
    Tvrz (Tuchoraz, Česko)

    korporace

    Do košíku