Na samém vrcholu Skalky. Je součástí barokního poutního areálu na zalesněném vrchu nad Mníškem pod Brdy. Bývalá poustevna byla postavena souběžně s nedalekým kostelíkem sv. Maří Magdalény a klášterem podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera. Nechal je postavit Servác Ignác Engel z Engelsflussu po velké morové epidemii. Určena byla původně pro benediktinské mnichy. Dokončena byla v r. 1694. Poustevna byla s kostelíkem propojena křížovou cestou, kterou nechala vybudovat v l. 1775-1762 hraběnka Benedikta Čejková. – Stejně jako celý areál byla těžbou v 50. letech 20. stol. poničena. Zdevastovaná budova i výklenkové kaple křížové cesty byly zrekonstruovány koncem 20. stol. Do vnitřní apsidy byla navrácena Pieta od Jana Brokoffa. – V poustevně při své zdejší návštěvě přechodně pobýval bývalý pražský arcibiskup, kardinál Miloslav Vlk.
Klíč.slova
poustevny * domy * baroko * křížové cesty * kaple * kláštery * mniši * výklenkové kaple
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 416.
Mníšek pod Brdy. Mníšek pod Brdy: Rorejs, 2002, s. 21.