| Jméno korporace | Hradiště Skalka
|
|---|
| Jiné jméno | Skalka u Velimi
|
|---|
| Místo | Velim (Česko)
|
|---|
| Události | 1885 - lokalita objevena
|
|---|
| 1984 - započat soustavný záchranný výzkum
|
|---|
| Osobnosti | Dvořák, František, - archeolog
|
|---|
| Spurný, Václav, - archeolog
|
|---|
| Hrala, Jiří, - archeolog
|
|---|
| Harding, A. F. - britský archeolog
|
|---|
| Sedláček, Zbyněk, - archeolog
|
|---|
| Vávra, Miloš, - archeolog
|
|---|
| Popis | Na vrchu Skalka, při východním okraji obce. - Významné hradiště středodunajské mohylové kultury ze střední doby bronzové. Návrší převyšuje okolí asi o 10 m a zaujímá plochu zhruba 14 ha. Pravěké fortifikace již nejsou na povrchu znatelné, podařilo se je odkrýt až při archeologickém výzkumu. Lokalita je známá již od r. 1885, kdy zde došlo k nálezu 36 svitků zlatého spirálovitého drátu, zájem o ni vzrostl po nálezu zlatých drátěných spirál a odlévacích forem. První výzkum zde provedl v l. 1923-1924 František Dvořák, nálezy svérázné keramiky byly dlouhou dobu označovány jako tzv. velimský typ. K systematickému výzkumu lokality došlo v l. 1947 a 1948 (V. Spurný) a hlavně od r. 1984 (J. Hrala, M. Vávra a Z. Sedláček), v l. 1992-1995 se na výzkumu podílela i britská expedice z univerzity v Durhamu (A. F. Harding). Záchranný archeologický výzkum vyvolaný postupnou zástavbou celého západního svahu Skalky rodinnými domy i přes to, že lokalita byla zapsána do Ústředního seznamu památek, pokračuje dodnes (M. Vávra). - Během let byl prozkoumán především severní a západní svah návrší, nálezy nasvědčují, že se podařilo odkrýt nejméně dva časově odlišné systémy opevnění, chránící dva odlišné areály. Starší, datovaný do mladší mohylové kultury, tvoří skupina příkopů, jeden až dva systémy pak náleží do pozdní mohylové kultury. Starší areál byl oproti mladšímu zastavěn jen řídce. Názory na funkci objektu se liší. Část badatelů upřednostňuje sakrální zaměření a dokladuje je nálezy kosterních pozůstatků více než 60 lidí (některé nesly stopy poškození jiným člověkem, způsobené tlučením, lámáním a sekáním). Jiní badatelé označují velimský areál za středisko obchodní, náboženské a mocenské, jiní za běžné osídlení, které zaniklo při vojenském konfliktu. Výzkumy zde ale stále pokračují, závěr bude možné udělat až po jejich ukončení. Jisté však již je, že okolí, svahy a vrcholová partie s dnešním názvem Skalka, byly osídleny také v jiných (starších i mladších) obdobích než z jakých pocházejí dnes probádané obranné systémy. - Část nálezů ze v současnosti nejrozsáhlejšího českého pravěkého výzkumu hradiště Skalka u Velimi je umístěna v nově upravené expozici v Dvořákově muzeu Kolínska v pravěku v Kolíně (Dům čp. 35).
|
|---|
| Klíč.slova | hradiště * opevnění * valy * svatyně * obětní místa * kosterní pozůstatky * keramika * doba bronzová * kultura mohylová
|
|---|
| Citace | ČTVERÁK, Vladimír; et al. Encyklopedie hradišť v Čechách. Vyd. 1. Praha: Libri, 2003, s. 334-336.
|
|---|
| Dvořákovo muzeum Kolínska v pravěku [online]. [cit. 2011-10-13]. Dostupné z: http://www.kolin.cz/muzeum/expozice.htm.
|
|---|
| Cesty a památky: Kolínsko [online]. [cit. 2011-10-13]. Dostupné z: http://cestyapamatky.cz/kolinsko/velim/hradiste-na-skalce.
|
|---|
| Viz též souvísející | Dům čp. 35 (Kolín, Česko)
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (1) - Odborná literatura, mapy
|
|---|
| (11) - ČLÁNKY
|
|---|
| (1) - Regionální literatura - knihy
|
|---|
