Počet záznamů: 1  

Loučeň (Česko)

  1. Geografické jménoLoučeň (Česko)
    OkresNymburk
    Události1223 - první zmínka o obci
    1889 - v Loučeni založeno zámecké kopací družstvo
    1906 - Loučeň povýšena na městečko
    1945 - při střetu s fašisty zabito 6 občanů
    Osobnosti Loučeňští z Kopidlna (rod)
    Valdštejnové (rod)
    Fürstenberkové (rod)
    Thurn-Taxis (rod)
    Thurn-Taxis, Alexander Jan Vincenc, - majitel loučeňského panství, mecenáš kultury
    Janiš, Josef Antonín, - včelař
    Beneš Třebízský, Václav, - spisovatel
    Mach, Josef, - spisovatel
    Stehlík, Václav, - šlechtitel v oboru řepařství
    Feuerstein, Bedřich, - architekt
    PopisObec 12 km severně od Nymburka, na Loučeňském hřbetu vyzdviženém příkře nad Polabí. V historii nazývána též Lúčen, Lúcín, Loučím nebo Lovčín. - Nadmořská výška: 257 m. - Území osídleno již v pravěku. Při archeologickém výzkumu v l. 1965-1969 byla na katastru obce doložena doba kamenná s kulturou nálevkovitých pohárů a starší doba železná. Pozdější obec Loučeň je písemně poprvé zmiňována k r. 1223 v listině pražského biskupa Peregrina (Pelhřima), v souvislosti s Předslavem z Loučeně. Obec byla patrně majetkově rozdělena, protože ve 14. stol. náleželo patronátní právo ke zdejšímu farnímu kostelu několika vladykům. V r. 1376 držel již celou ves Loučeň Zdeněk z Nadslavě a na Kopidlně, jeho syn Jan se potom stal zakladatelem rodu Loučeňských z Kopidlna. Na počátku 16. stol. patřila Loučeň ke hradu Kunstberku Křineckých z Ronova. Za Zdislava Křineckého snad byla v Loučeni obnovena nebo znovu vystavěna tvrz. Na konci 16. stol. držela Loučeň Alena z Kolovrat. V r. 1612 byla tvrz, dvůr a ves Loučeň v majetku Berků z Dubé, za účast v protihabsburském povstání byl ale Václavu staršímu Berkovi z Dubé r. 1620 majetek zkonfiskován. R. 1622 Loučeň výhodně koupil Adam hrabě z Valdštejna a připojil ji k panství Dobrovice (velké panství dobrovicko loučeňské se jako jeden celek udrželo až do r. 1939). Během třicetileté války byla obec značně zpustošena saskými, švédskými i císařskými vojsky, v berní rule z r. 1654 byl v Loučeni uváděn pouze 1 sedlák a 11 chalupníků. Valdštejnové své panství postupně opět obnovili, na místě bývalé tvrze vystavěli po r. 1704 barokní zámek s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Po r. 1713 přešlo panství z Valdštejnů sňatkem na rod Fürstenberků, za jejich panování nastal rozvoj Loučeně. V obci byla v r. 1765 založena škola. Počátkem 19. stol. přešla Loučeň na rod Thurn-Taxis, v jejich držení byl velkostatek až do r. 1945. - V l. 1889-1893 se Loučeň zapsala do historie české kopané zásluhou prince Ericha Thurn-Taxis. Vzniklo zde zámecké kopací družstvo a následně fotbalový klub. R. 1906 byla Loučeň povýšena na městečko, r. 1907 získala městský znak. Během druhé světové války vznikla v Loučeni v r. 1942 protifašistická odbojová skupina. V Loučeni a jejím okolí bylo zatčeno 40 osob, z nich bylo 20 popraveno nebo umučeno v koncentračních táborech. V květnu r. 1945 bylo při střetu s německou armádou zabito 6 občanů. - Kromě zámku a kostela v Loučeni dnes stojí bývalá kalvínská modlitebna, pozdější špýchar, několik roubených lidových stavení, socha sv. Jana Nepomuckého (ze 40. l. 18. stol.) s reliéfy svatojánské legendy na soklu, u farské zahrady socha sv. Prokopa (polovina 18. stol.), na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého. Na kraji lesa při silnici do Vlkavy kaplička Sv. Rodiny, v lese asi 2 km severovýchodně od Loučeně u studánky Boží voda a rybníka stojí výrazný celek empírových fürstenberských pomníků (krucifix, kamenný pomník Trpící Anděl a sloup s přílbou zvaný Helma na památku generála Karla Boromea knížete z Fürstenberka). - K významným osobnostem obce patří např. básník a spisovatel Josef Mach, architekt Bedřich Feuerstein, průkopník českého včelařství, kněz Josef Janiš nebo známý šlechtitel cukrovky, akademik Václav Stehlík. Život v Loučeni v době josefínských dekretů popsal Václav Beneš Třebízský v povídce Farář loučeňský v I. díle povídek Pod doškovými střechami. - Na počest mecenáše kultury, hraběte Alexandera Thurn-Taxis se v Loučeni od r. 1999 pořádá hudební Mezinárodní letní festival Thurn-Taxis.
    Klíč.slovaobce * dějiny obce * majitelé obce * doba kamenná * kultura nálevkovitých pohárů * doba železná * tvrze * přestavěné tvrze * zámky * zámecké kostely * kaple * sochy * lidová architektura * roubené stavby * památníky * pomníky * studánky * fotbal * fotbalové kluby * druhá světová válka * protifašistický odboj
    CitaceSEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 2. vyd. Díl 10. Praha: Šolc a Šimáček, 1932, s. 345-346.
    ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 287-288.
    Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 315-316.
    ANDERLOVÁ, Jitka. Region Nymburk: města a obce. 1. vyd. Poděbrady, 2001, s. 86-87.
    VINŠ, Bohumil. Loučeň: historie [online]. [cit. 2008-10-03]. Dostupné z: http://www.loucen.cz/.
    ČÍŽEK, Jiří. Hrady.cz: Loučeň [online]. c2008. [cit. 2008-10-13]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=3344.
    Zdroj datwww(Adresy ČR-MVČR)
    PoznámkaObec v okrese Nymburk.
    Druh soub.Soubor geografických jmen - regionální místopis
    Odkazy (20) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
    (6) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (5) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    (5) - Odborná literatura, mapy
    (3) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
    (63) - ČLÁNKY
    (11) - Regionální literatura - knihy
    Databáze národních autorit NK ČR

Mapa

Loučeň (Česko)

Zobrazit na Mapy.cz

GPS: 50°17'7.08"N, 15°1'14.16"E

GPS: 50°17'7.08"N, 15°1'14.16"E

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.