Počet záznamů: 1
Kostel sv. Klementa (Odolena Voda, Česko)
Jméno korporace Kostel sv. Klementa (Odolena Voda, Česko) Jiné jméno Kostel sv. Klementa v Odoleně Vodě Farní kostel sv. Klementa (Odolena Voda, Česko) Farní kostel sv. Klementa v Odoleně Vodě Kostel svatého Klementa (Odolena Voda, Česko) Kostel svatého Klementa v Odoleně Vodě Farní kostel svatého Klementa (Odolena Voda, Česko) Farní kostel svatého Klementa v Odoleně Vodě Kostel sv. Klimenta (Odolena Voda, Česko) Kostel sv. Klimenta v Odoleně Vodě Farní kostel sv. Klimenta (Odolena Voda, Česko) Farní kostel sv. Klimenta v Odolené Vodě Kostel svatého Klimenta v Odolené Vodě Kostel svatého Klimenta (Odolena Voda, Česko) Farní kostel svatého Klimenta (Odolena Voda, Česko) Farní kostel svatého Klimenta v Odoleně Vodě Místo Odolena Voda (Česko) Události 1352 - první zmínka o kostele 1734 - zbořen původní kostel 1735 - dokončena stavba kostela sv. Klimenta Osobnosti Dientzenhofer, Kilián Ignác - barokní architekt Popis Na kopci v jižní části města. - První písemná zmínka o zdejším kostele je v soupisu papežských desátků z r. 1352, již tehdy zde stál kostel farní. Není však uváděno, jakému patronovi byl kostel zasvěcen. Spolu s obcí patřil svatovítské kapitule. Během husitských válek jej získalo Staré Město pražské, které sem dosazovalo kališnické kněze. Kališničtí faráři zde působili ještě v 16. stol. (r. 1585 kněz Jan Turek; pro bludná kázání a svou svárlivou ženu byl z obce vypuzen). Během třicetileté války patrně kostel spolu s obcí zpustl. V urbáři roudnického panství je k r. 1642 v Odolena Vodě uváděn kostel sv. Jana Křtitele. Nejvýznamnější období kostela začalo v r. 1671, kdy jej získali staroměstští jezuité od sv. Klimenta. Nejprve byla v r. 1676 byla při kostele obnovena fara, potom byla také provedena změna patrocinia (zasvěcení) kostela. V r. 1733 rektor klementinské koleje P. Jan Seidl přikázal v Odolena Vodě vystavět nový kostel, protože starý hrozil zhroucením. V květnu 1733 přijel stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer vyměřit místo, 21. června se podle jeho plánů začaly kopat základy nového kostela. V r. 1734 byl současně starý kostel do základů zbořen, bohoslužby byly během stavby slouženy provizorně pod věží nebo v sakristii. R. 1735 byla stavba kostela dokončena. Po požáru v r. 1863 (do věže kostela udeřil blesk) byl kostel opraven a upraven, snížena byla střecha. Další opravy a restaurování kostela proběhly v l. 1923-1924, při opravě v l. 1992-1999 byl kostel vrácen do své původní barokní podoby (r. 1997 odkryty původní iluzivní malby). - Jedná se o barokní podélný kostel s lodí na přibližně čtvercovém půdorysu (tvar čtyřlístku), se dvěma monumentálními bočními kaplovými prostory a s pilíři s konkávně vyhloubenými oltářními výklenky. Presbytář na půdorysu příčně situovaného oválu se čtvercovou sakristií v ose, na opačné straně prostor kruchty stejného půdorysu. Na západní straně čtvercová věž zakončená cibulovou bání. Vnějšek členěn lizénovými rámci a oválnými a kasulovými okny, boční rizality lodi ukončeny trojúhelným štítem se sochami andělů a monogramy Krista a Panny Marie uprostřed. Na západní fasádě věže bohatě profilovaná římsa se sousoším sv. Klimenta od jezuitského frátera, sochaře-laika Jana Hanika (okolo r. 1735). Presbytář, sakristie, loď i kruchta sklenuty plackou, na klenbách malby (výjevy z legendy sv. Klimenta, v příčných ramenech lodi Příchod tří králů a Zmrtvýchvstání, na stěnách presbytáře ve štukových rámcích fresky Křest Páně a Sv. Jan Křtitel) od řádového kněze Jana Kubena. - Zařízení: převážně z doby stavby kostela. Hlavní oltář iluzivně malovaný na závěrové stěně presbytáře, s výjevem ze života sv. Klimenta; v lodi v pilířových výklencích čtyři iluzivní malované oltáře současné s freskovou výzdobou kostela; v rozšířené části lodi na levé straně iluzivní malovaný oltář z 19. stol.; kazatelna z poloviny 18. stol.; v prostoru kruchty rokokové varhany; dvě protějškové trojdílné barokní zpovědnice; v presbytáři zaoblené koutové rokokové lavice; v lodi rokokové řezané lavice; cínová křtitelnice s reliéfy světců z počátku 16. stol. - Okolo kostela hřbitov. - Při hloubení odvodňovacího kanálu okolo kostela v r. 2000 byl nalezen renesanční náhrobek Jana a Elišky, dětí manželů Václava Mitrovského z Nemyšle a Magdaleny, rozené z Chlumu. Náhrobek dnes uložen v kostele. Klíč.slova kostely * farní kostely * hřbitovy * náhrobky * nástěnné malby * renesance * baroko * rokoko Citace POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 524. HORYNA, Mojmír, OULÍKOVÁ, Petra. Kostel sv. Klimenta Odolena Voda. 1. vyd. Odolena Voda: Město Odolena Voda, 2007, s. 6-34. Druh soub. Soubor jmen korporací - regionální památky Odkazy (1) - Odborná literatura, mapy (30) - ČLÁNKY (1) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR
Počet záznamů: 1