Syn Konráda z Jesenice u Prahy. Přestože pocházel z chudých poměrů studoval na Karlově univerzitě. V r. 1397 se stal bakalářem svobodných umění, od r. 1408 mistr. Bakalářem práv se stal v r. 1407. Představitel reformního učení a obdivovatel Viklefa. Byl přítelem a advokátem Jana Husa. Spolu s Husem a Jeronýmem Pražským se podílel na vydání Dekretu kutnohorského (1409). Od r. 1410 studoval práva v Bologni a zastupoval Husa před papežským soudem, v průběhu soudu mu však bylo zakázáno Husa zastupovat, r. 1411 dostal zákaz opustit Řím a nakonec byl v roce 1412 uvězněn. Z vězení uprchl do Bologni. Zde byl zajat, ale díky přátelům z univerzity zase osvobozen, v této době zde získal doktorát práv. Po vydání klatby 29. července 1412 odchází zpět do Čech. V prosinci 1412 přednesl na pražské univerzitě tzv. Souhrnnou obhajobu pře M. Jana Husa, kde shrnul právní důkazy o vadách Husovy pře u papežské kurie a tedy jeji právní neplatnost. R. 1413 zastupoval Husa na synodě a před komisí svolanou králem Václavem IV. Pomáhal Husovi v přípravě obhajoby před jeho cestou do Kostnice. Po r. 1415 vystupoval jako mluvčí konzervativního husitského křídla. V únoru 1419 ho král Václav IV. vypověděl z Prahy. Zemřel ve vězení Oldřicha II. z Rožmberka. - Autor právnických spisů.