| Jméno korporace | Dražice (hrad)
|
|---|
| Místo | Dražice (Mladá Boleslav, Česko)
|
|---|
| Události | 1264 - první zmínka o hradu
|
|---|
| 1343 - dokončena přestavba Jana IV. z Dražic
|
|---|
| 1599 - hrad uváděn jako pustý
|
|---|
| Osobnosti | Jan z Dražic, - pražský biskup, majitel hradu
|
|---|
| Popis | Zřícenina hradu na skalnatém ostrohu na pravém břehu řeky Jizery, v severozápadní části obce. - Založen patrně purkrabím Pražského hradu, Řehořem (Řehníkem) z Litovic okolo poloviny 13. stol., písemně poprvé zmiňován r. 1264. Při podrobném archeologickém průzkumu (z r. 1940) zjištěny dvě etapy výstavby hradu. Za Řehoře z Litovic byl vystavěn prostší románský hradní palác, hradní areál půdorysu lichoběžníku opevněn hliněnými valy a hlubokým příkopem a na západní straně samostatně stojící okrouhlá věž, bergfrit. Druhá fáze výstavby hradu proběhla v l. 1329-1343 za Řehořova syna, pražského biskupa Jana IV. z Dražic, který do Čech (nejen na stavbu Dražic) povolal francouzské stavitele huti mistra Viléma z Avignonu. Starý Řehořův palác byl zvýšen o jedno patro, k němu přistavěna čtyřboká věžovitá stavba s hradní kaplí ve druhém patře. Původní hláska zbořena, v severovýchodní části areálu kolmo k ose hradního paláce postaven menší jednopatrový palác. Nové budovy hradu byly již cihlové (cihly použity i na hradební zdi), kámen použit jen na ostění, okenní kružby, portály a klenby. Ve své době byl hrad mimořádně výstavnou a reprezentativní stavbou. - Jako hospodářské zázemí hradu sloužil poplužní dvůr Dražice, jako podhradí nedaleké městečko Benátky, jeho majitelé města sídlili na hradě Dražice. Po smrti biskupa Jana IV. z Dražic r. 1343 připadl hrad jeho bratru Řehořovi a později synovci Janu z Dražic, olomouckému kanovníkovi. Po Dražických hrad přešel na Beneše z Choustníka, r. 1397 jej držel Petr z Vartemberka, sňatkem jeho dcery Škonky přešel r. 1402 na Aleše Škopka z Dubé. Ten během husitských válek přestoupil na stranu kališníků a r. 1424 mu hrad vypálili katolíci. Císař Zikmund r. 1437 prodal Dražice Janovi z Kunvaldu, potom hrad koupil Hynek Bořita z Martinic. V r. 1512 koupil dražické zboží Bedřich z Donína a v r. 1526 postavil zámek v Nových Benátkách, hrad Dražice přestal plnit funkci správního centra panství, od konce 16. stol. nebyl obýván. R. 1599 prodali Donínové pustý hrad Dražice s poplužním dvorem královské komoře, císař Rudolf II. je pak připojil k panství Benátky nad Jizerou. - Z dražického hradu se do dnešní doby zachovaly pouze zbytky velkého paláce a hranolové věže s pozůstatky původních krbů a částí kaple s bohatě profilovanými hrotitými okny a výběhy žebrové klenby. Do místa bývalého bergfritu dnes zasahuje mladší zachovalá stavba barokní sýpky, západním příkopem prochází silnice do obce Zdětín. - K hradu se váže pověst o strašných loupežnících na zdejší zemské stezce, kteří dokonce přeprali i samotného čerta. Ten jim pak jako pomstu nastrčil očarovanou železnou hůl s nápisem: Kdo tuto hůl zdvihne, bude šťasten. Hůl nakonec loupežníky nepřivedla k pokladu, ale do vězení na dražickém hradu a byla pak dlouhá léta uložena v jedné hradní místnosti. Protože hůl mizela a zase se objevovala na svém místě, lidé věřili, že si ji půjčuje čert, aby s ní v pekle mučil hříšné duše.
|
|---|
| Klíč.slova | hrady * majitelé hradu * zříceniny * gotika * sýpky * baroko * pověsti
|
|---|
| Citace | SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 2. vyd. Díl 10. Praha: Šolc a Šimáček. 1932, s. 236-246.
|
|---|
| POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1, A-J. Praha: Academia, 1977, s. 322-323.
|
|---|
| DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. Vyd. 1. Praha: Libri. 1995, s. 82-83. ISBN 80-901579-8-X.
|
|---|
| FIŠERA, Zdeněk. Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku. Vyd. 1. Mladá Boleslav: Okresní muzeum Mladá Boleslav. 2002, s. 32-34.
|
|---|
| ČÍŽEK, Jiří. Hrady.cz: hrad Dražice [online]. c1995-2012. [cit. 22.11.2012]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=135.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (9) - ČLÁNKY
|
|---|
