| Jméno korporace | Hradiště nad mlýnem Dänemarkem
|
|---|
| Jiné jméno | Hradiště Dänemark
|
|---|
| Hradiště Denemark
|
|---|
| Místo | Kutná Hora (Česko)
|
|---|
| Poličany (Kutná Hora, Česko)
|
|---|
| Události | 1980 - započaty archeologické výzkumy
|
|---|
| Osobnosti | Leminger, Emanuel, - archeolog
|
|---|
| Zápotocká, Marie, - archeoložka
|
|---|
| Zápotocký, Milan, - archeolog
|
|---|
| Popis | Na původně bezejmenné skalnaté ostrožně nad údolím potoka Vrchlice, nad Dänemarským mlýnem proti Poličanům (podle něhož je bývalé hradiště nejčastěji nazýváno), na jihozápadním okraji katastru Kutné Hory. - Archeologický výzkum v l. 1980-1989 zde vedli M. a M. Zápotočtí. Během něho (a analýzou tzv. uhlíkovou metodou v berlínské laboratoři DAI) zde bylo zjištěno dvouprostorové eneolitické hradiště kultury řivnáčské, zhruba 2900-2800 l. př. Kr., vybudované ve dvou stavebních fázích. - Ve starším období chránila akropoli jen palisáda ze silných kůlů. Malá obdélníková akropole (60 x 20 m), menší, než u běžných výšinných osad své doby, předhradí na mírném severním svahu oproti ní zhruba dvojnásobné (asi 1000 m2). Vstup na hradiště od severu, z předhradí bránou tzv. ulicového typu, tvořenou dvěma souběžnými řadami kůlů a na západní straně úzkou brankou. Na ohrazené ploše akropole stávala řada sídlištních zahloubených i nadzemních objektů (chat), k nim patřily zásobní jámy, vylámané do skály někdy až do hloubky 1,5 m. Další zahloubené objekty (polozemnice) stávaly v tomto období také před palisádou, na nechráněném předhradí podél západní hrany svahu a na planině před bránou. Zánik této první fáze dänemarského hradiště, které mělo až dosud ráz lehce opevněné osady s nechráněným předhradím, byl patrně naplánovaný. Podle nalezených materiálů sídlištní objekty na předhradí sice shořely, ale prázdné a vyklizené, účelem bylo připravit terén pro celkovou přestavbu hradiště. - Jeho druhá stavební fáze se totiž vyznačuje především budováním silného opevnění. Tvořil je pás tří příkopů (širokých v průměru 5 m a hlubokých až 2 m) většinou vylámaných do skály. Podkovovitě obepínal akropoli, která by se tak stala dobře hájitelným pravěkým hradem. Příkopy zčásti překryly některé z polozemnic na předhradí a přes jiné přímo přešly. Při této přestavbě obytná zástavba na předhradí prakticky zanikla. Toto opevnění mladší fáze akropole kamennou zdí z pozdní doby kamenné představuje nejstarší doklad lícované zdi - hradby v českém pravěku. - Budování nového opevnění hradiště je možné spojovat se sílícím vnějším nebezpečím, mocnost opevnění (příkopů, hradeb a palisád) byla přímo úměrná velikosti této hrozby. - Příčina zániku druhé fáze hradiště není známa, z faktu, že vnější příkop zůstal na východní straně nedohloubený však lze usuzovat, že jeho obyvatelé celý fortifikační systém dokončit nestihli. - Archeolog E. Leminger, který koncem 19. stol. zkoumal sousední hradiště Cimburk, uvádí, že hradiště nad mlýnem Dänemark a Cimburk se navzájem doplňovala, jejich vnější charakter je také podobný (ostrohy se stěnami 40-50 m vysokými). V místě, kde ostroh souvisí se sousední výšinou, byly zřízeny ochranné valy. Leminger se domníval, že i výšina mezi oběma hradišti (pruh asi 500 m), byla osídlena.
|
|---|
| Klíč.slova | hradiště * opevnění * hradby * archeologické výzkumy * archeologické nálezy * doba kamenná * eneolit * kultura řivnáčská * pravěká sídliště
|
|---|
| Citace | ČTVERÁK, Vladimír; et al. Encyklopedie hradišť v Čechách. Vyd. 1. Praha: Libri, 2003, s. 157.
|
|---|
| ZÁPOTOCKÝ, Milan, ZÁPOTOCKÁ, Marie. Kutná Hora - Denemark: hradiště řivnáčské kultury (ca 3000-2800 př. Kr.). Praha: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 2008. 586 s.
|
|---|
| Viz též souvísející | Hradiště nad mlýnem Cimburkem (Kutná Hora, Česko)
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
