Počet záznamů: 1
Radouň (Mělnické Vtelno, Česko)
Geografické jméno Radouň (Mělnické Vtelno, Česko) Viz též (Širší termín) Mělnické Vtelno (Česko) Události 1355 - první zmínka o obci 07.05.1945 - střet partyzánů s oddíly SS URL http://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=50.34875,14.67856&z=12 Popis Obec 17 km východně od Mělníka. Původně nazývána Radujen (odvozeno od slova radovat se). - Nadmořská výška: 290 m. - Již v r. 1260 zmiňován zdejší farní kostel sv. Havla. Radouň bývala majetkově rozdělena. Statek Radouň původně náležel chrámu sv. Víta v Praze, druhá část obce náležela od r. 1355 kanovníkům sv. Jiří na Pražském hradě. V r. 1384 však již Radouň náležela rytířskému řádu německých křižovníků, který sídlil na Řepíně. V Radouni sídlili křižovníci v objektu na místě dnešního čp. 2, které bylo spojeno podzemní klenutou chodbou s kostelem a podle pověsti dokonce i s řepínským hradem. Na zahradě domu čp. 5 byly vykopány sádky na ryby, které zde rytíři chovali pro postní dobu. R. 1411 však bylo křižovníkům řepínské panství pro nevěrnost české komoře odňato a zastaveno nejprve Bohunkovi ze Řepína (1415), potom Vilémovi ze Šumberka (1417) a pánům ze Zvěřince (1420). V r. 1426 získal řepínské panství včetně Radouně Dobeš Hrzán z Harasova, po něm je držel jeho syn Jindřich. Na počátku 16. stol. drželi Radouň Karlíkové z Nežetic a na Řepíně, (v r. 1526 uváděni bratři Jiřík a Jan Karlíkové), ale již r. 1564 Anna Jablonská z Nežetic prodala celé panství Zikonii z Dřevohryz. Po ní je držel její manžel Beneš Vrš ze Sádlna, Jindřich Abraham ze Sulchausu na Velkém Březně (1574) a ratíř Mikuláš Gersdorf z Gersdorfu a z Malšvic (1598). Tomu byl majetek v r. 1620 zkonfiskován pro účast na stavovské vzpouře. Řepínské panství včetně větší části Radouně pak koupil rytíř Filip Fabricius Platter z Rosenfeldu a Hohenfallu, menší část Radouně (4 statky) patřila od 16. stol. ke Kováni. Po bitvě na Bílé hoře se tato část Radouně dostala jako konfiskát do držení císařského vojevůdce Albrechta Valdštejna. Po r. 1635 ji získal Jindřich Volf Berka z Dubé a Lipého a připojil ke statku Vtelno-Nemeslovice. Společně se Vtelnem se r. 1694 stala součástí mělnického panství. V r. 1890 byl v Radouni založen dobrovolný hasičský sbor. Během druhé světové války (od r. 1943) působila v okolních lesích partyzánská brigáda Národní mstitel, 4.-5. května 1945 se na řepínském zámku soustředilo asi 1000 partyzánů. Na to reagovalo německé velitelství 7.5. vysláním 4 oddílů SS, které postupovaly z východu přes Radouň. Při následném boji padlo 7 místních lidí a asi 20 německých vojáků. Na památku padlým byl r. 1960 v Radouni odhalen pomník. - K dalším pamětihodnostem obce patří kostel sv. Havla. Klíč.slova obce * dějiny obce * majitelé obce * křižovníci * kostely * pověsti * druhá světová válka * protifašistický odboj * partyzáni * boje * památníky * pomníky Citace Mělnické Vtelno : přináležející osady [online]. [cit. 2005-09-06]. Dostupné z: http://www.sweb.cz/masek_jan/m_vtelno.htm. Zdroj dat www(Adresy ČR-MVČR) Poznámka Část obce Mělnické Vtelno v okrese Mělník. Druh soub. Soubor geografických jmen - regionální místopis Odkazy (2) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis (1) - Odborná literatura, mapy (4) - ČLÁNKY Databáze národních autorit NK ČR
Mapa
GPS: 50°20'55.68"N, 14°40'42.96"E
Počet záznamů: 1