| Geografické jméno | Tursko (Česko)
|
|---|
| Okres | Praha-západ
|
|---|
| Vznik | 11.11.2006 - odhalen nový památník
|
|---|
| Události | 1100 - první zmínka
|
|---|
| 08.06.2004 - udělen znak a vlajka
|
|---|
| Osobnosti | Krolmus, Václav - archeolog
|
|---|
| Houšť, Miroslav - malíř
|
|---|
| Bělohradský, Václav, - soudní lékař
|
|---|
| Mareček, Vladimír, - fyzik
|
|---|
| Popis | Obec 20 km severně od Prahy a 6 km jižně od Kralup nad Vltavou. Rozkládá se v rovinaté kotlině ohraničené na východě Chýnovským hájem a na západě lesem zvaným „Ers“ (Erš). - Průměrná nadmořská výška: 294 m. - Díky členitosti terénu území osídleno již v pravěku. Okolí obce bývá ztotožňováno s tzv. Turským polem, místem legendární bitvy mezi Čechy a Lučany v r. 863 (poprvé zachycené v Kosmově kronice a dále zpracované Aloisem Jiráskem ve Starých pověstech Českých), archeologicky však zatím nepotvrzené. Nejstarší archeologické nálezy z katastru obce pocházejí z r. 1828 od amatérského archeologa pátera Václava Krolmuse. Četné nálezy na bájných pahorcích Krliš (snad pravěká mohyla s mladšími hloubenými hroby z 11. stol.) a Ers (mohyly z halštatské, starší doby železné). U samoty Těšina (součásti obce) nálezy mnoha hrobů ze starší doby bronzové, kultury únětické. Dnešní obec se původně nazývala Černuc nebo Črynuc (podle vladyky Černuta), později Černuc na Turště, od 15. stol. již jen Tursko. První písemná zmínka o ní pochází z r. 1100, v souvislosti s darem, který jistý Nemoj učinil vyšehradské kapitule. Dále je písemně připomínána r. 1205 v souvislosti s Ostrovským klášterem, v r. 1237 ji věnovala Bohuslava z Černuc špitálu sv. Františka v Praze, jenž byl majetkem řádu křižovniků. Obec byla pak až do r. 1848 centrem výnosného panství řádu křižovniků s červenou hvězdou v Praze. Poničena byla během husitských válek a ve třicetileté válce (r. 1632), tehdy snad také zanikla zdejší tvrz. Od počátku 17. stol. do r. 1759 zde byla poštovní stanice tzv. saského kursu od Prahy k Drážďanům, byla zde ubytovací hospoda a vojenská stráž. - Od r. 2004 má obec obecní znak a vlajku. - Dominantou obce je dnes barokní kostel sv. Martina se hřbitovem a barokní budova bývalé křižovnické rezidence z doby kolem r. 1725. V ohradní zdi hřbitova je socha Ecce homo z doby okolo r. 1700. Pomník padlým z r. 1922 od Emanuela Kodeta je figurální replikou Písně o Tursku od Mikoláše Alše. U kříže při silnici Praha-Velvary dva chráněné jasany ztepilé. Na památku oslav 900. výročí založení obce byla naproti pomníku padlým vysazena nová lípa a postaven nový památník, jehož autorem je místní občan ak. malíř Miroslav Houšť a sochař Jaroslav Urbánek. - K významným rodákům patří soudní lékař Václav Bělohradský, fyzik Vladimír Mareček ad.
|
|---|
| Klíč.slova | obce * dějiny obce * báje * pověsti * války * archeologické nálezy * mohyly * hroby * doba bronzová * doba železná * doba halštatská * kultura únětická * zaniklé tvrze * kostely * křižovníci * rezidence * baroko * pošty * památníky * pomníky * kříže * památné stromy * obecní znaky
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4. Praha: Academia, 1982, s. 120.
|
|---|
| SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 3. vyd. Díl 8. Praha: Argo, 1996, s. 258.
|
|---|
| HOREJŠ, Josef a kol. 900 let obce Tursko: L.P. 1100-2000. 2. dopl. vyd. Tursko: Obecní zastupitelstvo, 2001. 103, 16 s.
|
|---|
| DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 282.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| Odkazy | (2) - Soubor osobních jmen a jmen rodin
|
|---|
| (10) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
|
|---|
| (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| (2) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| (1) - Odborná literatura, mapy
|
|---|
| (1) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
|
|---|
| (21) - ČLÁNKY
|
|---|
| (1) - Regionální literatura - knihy
|
|---|
