Počet záznamů: 1
Buštěhrad (hrad)
Jméno korporace Buštěhrad (hrad) Místo Buštěhrad (Česko) Události 1371 - první zmínky o původní tvrzi 1570 - přestavba hradu Zánik 1632 - hrad vypálen Sasy URL https://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%A1t%C4%9Bhrad_(hrad) Popis Stával na východním konci města, pod hlavní silnicí z Kladna do Prahy, v části zvané dodnes Starý hrad. - Původně stávala v areálu pozdějšího hradu nejméně jedna tvrz. ve 14. stol. byla sídlem Rokycanských z Okoře. Již v té době při ní stávala gotická, na tehdejší dobu rozměrná kaple Panny Marie. V l. 1440-1450 tvrz přestavěl Jindřich Libštejnský z Kolovrat na pozdně gotický hrad a opevnil ho několika liniemi opevnění (čerstvé zkušenosti z právě skončených husitských válek). Uvnitř hradeb stávaly dva palácové trakty (Příční palác a Nový palác), obydlí pro čeleď, posádku a hospodářská stavení. Hrad se dvorem byl tehdy přejmenován na Buštěhrad (ves v podhradí nazývána Buštěves). R. 1450 hrad neúspěšně obléhala vojska Jiřího z Poděbrad. Na přelomu 15. a 16. stol. hrad rozšířen Bezdružickými z Kolovrat. Největší úpravy provedl manžel Kateřiny Bezdružické Zdeněk z Vartenberka, který nechal podle plánů císařského stavitele Ulrica Aostalliho hrad přestavět na pohodlnější renesanční zámek. Stavební práce vedl vlašský mistr Ambrož. Pro svou nemocnou ženu Kateřinu nechal Zdeněk v hradním areálu východně od tzv. Nového paláce vystavět dům (dnes dům čp. 161). V tomto domě také údajně v říjnu r. 1619 přenocoval tzv. Zimní král Fridrich Falcký, proto bývá dům někdy označován jako Králičovna. R. 1632 byl hrad vypálen a spolu s městečkem vyrabován Sasy ustupujícími z Prahy. Co nestihli Sasové, to dokonali místní vzbouření sedláci, proto se nová majitelka panství, Anna Marie Františka, vévodkyně Toskánská, rozhodla ruiny neopravovat a raději nechala postavit zámek nový. Areál starého zámku (hradu) byl později rozparcelován a hradní zdivo od r. 1753 použito na stavbu nových domků, které zaplnily celý prostor mezi hradbami. Některé z dodnes stojících domů tak kopírují původní, někdy jen částečně upravené goticko renesanční paláce (např. čp. 25, 24, 17). Původní podoba celého hradního komplexu však již známa není. - Zbytky gotické brány s přilehlou válcovou baštou a dveřní kamenné portály jsou dodnes patrné mezi domy čp. 11 a 13, opěrná zeď při severovýchodním nároží nad silnicí, naproti západnímu průčelí dnešního zámku. V domě čp. 17 zazděný krakorec a ve sklepě kamenný portál. Na domě čp. 25 zkosený, polokruhově ukončený portál, dva obdobné portálky ve sklepě. - Domy čp. 11, 13 a 25 jsou dnes památkově chráněny. Klíč.slova tvrze * zaniklé tvrze * hrady * hradní kaple * zaniklé hrady * zámky * gotika * renesance Citace KOLLER, Rudolf. Nástin regionálních dějin okresu kladenského. Kladno: OPS, 1968, s. 29-34. POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 152. ČÍŽEK, Jiří; et al. Hrady a zámky v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 1986, s. 77. Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 208. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 3. vyd. Díl 8. Praha: Argo, 1996, s. 271. Město Buštěhrad: památky [online]. [cit. 2005-05-30]. Dostupné z: http://www.mestobustehrad.cz/historie/pamatky/hrad.php. Druh soub. Soubor jmen korporací - regionální památky Odkazy (19) - ČLÁNKY Databáze národních autorit NK ČR
Počet záznamů: 1