Počet záznamů: 1

Dvořák, Antonín, 1841-1904

Osobní jméno

Jiné jméno

Dvořák, Antonín Leopold, 1841-1904

Narození

Nelahozeves (Česko) - 08.09.1841

Úmrtí

Praha (Česko) - 01.05.1904

Místo působení

Česká Kamenice (Česko)

Kladno (Česko)

Nelahozeves (Česko)

Praha (Česko)

Vysoká u Příbramě (Česko)

Zlonice (Česko)

Anglie

New York (New York)

Spojené státy americké

Charakt.

Hudební skladatel a pedagog.

Životopis

Vyrůstal v Nelahozevsi jako prvorozený syn v rodině řezníka, hostinského a příležitostného muzikanta Františka Dvořáka a jeho ženy Anny roz. Zdeňkové. Hudební základy získal u učitele a varhaníka Antonína Liehmanna ve Zlonicích v l. 1853-1856 zde žil u svého bezdětného strýce Antonína Zdeňka, od r. 1855 s celou rodinou, která se sem přestěhovala. Kolem r. 1867 se rodina přestěhovala do Kladna, v té době žil již v Praze. Od podzimu 1856 do léta 1857 navštěvoval měšťanskou školu v České Kamenici, aby se zdokonalil v němčině. V l. 1857-1859 studoval varhanickou školu a zároveň byl violistou v Komzákově kapele, s níž přešel do orchestru Prozatímního divadla, kde hrál také pod taktovkou Bedřicha Smetany. Tři roky byl varhaníkem u sv. Vojtěcha v Praze. Od 70. let začaly jeho skladby pronikat do zahraničí a vycházet tiskem. Často dirigoval vlastní skladby doma i v zahraničí. V l. 1884-1896 podnikl 9 uměleckých zájezdů do Velké Británie. V listopadu 1890 mu byl udělen čestný doktorát univerzity v Cambridgi. Od r. 1891 pedagog skladby na Pražské konzervatoři. O rok později přijal pozvání Jeanett Thurber, zakladatelky National Conservatory of Music v New Yorku. V l. 1892-1895 byl na této konzervatoři ředitelem, vyučoval skladbu a také dirigoval školní orchestr. Po návratu do Čech v r. 1895 opět tvořil a vyučoval v Praze. V l. 1901-1904 byl ředitelem Pražské konzervatoře, kde vychoval řadu významných českých skladatelů, např. Vítězslava Nováka, Oskara Nedbala a Josef Suka staršího, který se stal jeho zetěm. Dostalo se mu mnoha poct a uznání (čestný doktorát filosofie české univerzity, člen panské sněmovny, člen poroty pro rakouské státní ceny, čestný člen mnoha českých a moravských pěveckých spolků ad.). - Zakladatel české moderní hudby a světově uznávaný hudební skladatel. Autor 9 symfonií, komorních skladeb, oratorií, kantát, písní, oper. První symfonii c moll Zlonické zvony zkomponoval již r. 1865. - Často navštěvoval s rodinou svého švagra Václava Kounice na zámečku ve Vysoké u Příbramě, v r. 1884 od něj koupil bývalý špýchar a nechal ho přestavět na své letní sídlo (vila Rusalka), kde žil do konce života. Vznikly zde jedny z nejznámějších oper - Rusalka a Armida. - Celý život vzpomínal na svého zlonického učitele a po jeho smrti uspořádal 26.9.1880 ve Zlonicích koncert, z jehož výtěžku byl na místním hřbitově postaven náhrobní kámen na Liehmannově hrobě. - V rodném kraji byly na jeho počest otevřeny tři památníky se stálou expozicí: v Nelahozevsi (1951), Zlonicích (1954) a Vysoké u Příbramě (1963).

Klíč.slova

hudebníci * violisté * hudební skladatelé * dirigenti * hudební pedagogové

Citace

Československý hudební slovník osob a institucí. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963, s. 276-284.

BURGHAUSER, Jarmil. Antonín Dvořák. 1. vyd. Praha: SHV, 1966. 77 s.

Antonín Dvořák ve Zlonicích. Zlonice: Vlastivědný kroužek, 1980. 27 s.

DVOŘÁKOVÁ, Zora. Stezkami domova a inspirace. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1981, s. 133.

KRAJNÍK, Stanislav. Antonín Dvořák a náš kraj: vztahy Antonína Dvořáka a jeho rodiny ke Slánsku a Kladensku. 1. vyd. Praha: Panorama, 1984. 54 s.

Československý biografický slovník. 1. vyd. Praha: Academia, 1992, s. 125.

Druh soub.

Soubor osobních jmen - regionální osobnosti

Odkazy