Počet záznamů: 1  

Dymokury (Česko)

  1. Geografické jménoDymokury (Česko)
    Události1249 - první zmínka o obci
    Osobnosti Stanislav, Vilém - houslista
    Lexa, Josef Quido - hudební skladatel
    Suchý, František - hudební skladatel, dirigent, folklorista
    URLhttp://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=50.24603,15.20219&z=12
    PopisObec 15 km severovýchodně od Poděbrad. - Nadmořská výška: 197 m. - Území osídleno již v pravěku, archeologickými nálezy doložena mladší doba kamenná a doba železná (keltské kostrové hroby z 5.-3. stol. př. Kr. s bronzovými náramky z dutých polokoulí). Obec písemně poprvé zmiňována r. 1249, tehdy v držení Soběslava z Dymokur. V r. 1293 ji král Václav II. prodal klášteru v Sedlci u Kutné Hory, okolo r. 1300 zde byl založen farní kostel. Od r. 1377 byla obec majetkově rozdělena. Jednu část držel v l. 1377-1378 Sezema z Bříště, po něm Zdislav ze Záhořan. Ve druhé části sídlil Jakub (nebo Jakubin) z Dymokur, který zde r. 1394 zřídil kaplanství. Za Křineckých z Ronova byly v l. 1463-1572 obě části obce opět spojeny. Jan Šťastný Křinecký z Ronova ale musel pro dluhy Dymokury se dvorem a tvrzí r. 1572 prodat Jindřichovi Seletickému ze Smojna. Potom se majitelé střídali. V r. 1573 drželi dymokurský statek Valdštejnové, po r. 1614 Smiřičtí ze Smiřic, kterým byl ale za účast v protihabsburském povstání majetek zabaven. Konfiskát získal Albrech z Valdštejna, již r. 1621 prodal Dymokury Janu Eusebiu Khan z Belazzy. Od jeho dcery Františky Pállfyové z Plassensteinu je r. 1654 koupil Vilém Lamboy z Cortesheimu a na Hostinném, který se zasloužil o barokní výstavbu zámku a parku. Od r. 1671 drželi dymokurské panství Colloredové (v l. 1693-1738 Marie Antonie Josefa Montecuccoli, rozená Colloredo), r. 1833 je získali Černínové z Chudenic. V létě r. 1850 postihla Dymokury cholera. Okolo r. 1874 zde byly uváděny vinice, chmelnice, choval se zde i bourec morušový. V r. 1869 byl v obci zřízen poštovní úřad, r. 1878 telegraf, r. 1879 postavena škola a r. 1882 železniční nádraží. R. 1920 se zdejší zemědělští dělníci zúčastnili prosincové generální stávky a pokusili se zabrat černínský statek. Zámek byl Černínům zabaven až po druhé světové válce. V r. 1960 byly Dymokury přiřazeny do okresu Nymburk. - V jižní části obce dnes barokní zámek, u něho pivovar a mohutná sýpka, uprostřed obce kostel Zvěstování Panny Marie, okolo něho hřbitov a socha sv. Jana Nepomuckého (druhá polovina 18. stol.). Na dvoře bývalého pivovaru byl do r. 1967 v provozu skoro 400 m hluboký starý artézský vrt s kyselkou podobnou poděbradce. Dnes je zde výrobna nealkoholických nápojů. Za obcí zbytky řepařské železnice. - V okolí obce byla ve středověku zřízena tzv. soustava dymokurských rybníků (r. 1603 zde bylo 102 rybníků), rušeny koncem 19. stol. v rámci systematického odvodňování. Bývalý mlýn na hrázi rybníka Jakub východně od Dymokur je pozůstatek zaniklé osady Poušť sv. Jakuba, asi 2 km severně od Dymokur leží statek Deblice. - K významným osobnostem obce patří houslista Vilém Stanislav, hudební skladatel Josef Quido Lexa nebo hudební skladatel, dirigent a folklorista František Suchý.
    Klíč.slovaobce * dějiny obce * majitelé obce * archeologické nálezy * doba kamenná * doba železná * Keltové * kostrové hroby * tvrze * zámky * kostely * pivovary * sýpky * hřbitovy * sochy * rybníky * cholera * vinice * chmelnice * bourec morušový * minerální prameny * řepařské dráhy * dělnické hnutí * osobnosti
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 341.
    ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 103.
    Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 226-227.
    SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 3. vyd. Díl 10. Praha: Argo, 1997, s. 60-61.
    Nymbursko a Kopidlnsko: 1: 50 000. 2. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2003.
    Obec Dymokury: historie [online]. [cit. 2008-06-25]. Dostupné z: http://www.dymokury.cz/.
    Zdroj datwww(Města a obce online)
    www(Adresy ČR-MVČR)
    www(Wikipedie, otevřená encyklopedie)
    Druh soub.Soubor geografických jmen - regionální místopis
    Odkazy (14) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
    (6) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (2) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    (1) - Odborná literatura, mapy
    (1) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
    (30) - ČLÁNKY
    (1) - Regionální literatura - knihy
    Databáze národních autorit NK ČR
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.