Syn kladenského stavebního rady. O jedno oko přišel již v osmi letech úrazem sněhovou koulí. Postupně v dospělosti oslepl i na druhé oko. Vystudoval kladenskou reálku (1900-1907) a strojní inženýrství na pražské technice (1912). Po šesti letech zaměstnání u strojírenských firem Breitfield-Daněk a Kolben ztratil zrak úplně. - Začal se úspěšně věnovat sadařství a včelařství. Všeobecné uznání získal jeho nový typ úlu, který postavil ze dřeva a slámy. - Byl také dobrým hudebníkem. Napsal pro dechovou hudbu několik pochodů, které byly uváděny v rozhlase a při slavnostních akcích. - Celý život zasvětil práci ve Spolku slepců. Pro pražské slepecké školy zhotovil řadu modelů domů, chrámů, majáků a jiných velkých staveb. Zabýval se přístroji na zhotovování reliéfních obrázků a možnostmi reliéfního kreslení. Pro slepeckou tiskárnu v Praze navrhl zvláštní druh sazby. V r. 1935 se stal knihovníkem v Ústřední knihovně hl. města Prahy, kde vedl oddělení knih pro nevidomé. - Autor celé řady tyflotechnických vynálezů. V první řadě to byl psací stroj pro Braillovo písmo i jeho obdoba pro současné psaní tří textů, zvaný trigraf. Pro nevidomé učitele hudby zkonstruoval elektrického dirigenta. Sestrojil dva kreslicí přístroje, mechanický a elektrický (stylograf, designátor). Oba jsou určeny především vidomým učitelům, aby jimi mohli pořizovat reliéfní nákresy. V r. 1960 pořídil precizní dokumentaci o tomto zařízení. Zkonstruoval rovněž přístroj pro seznámení nevidomých s prostorovou perspektivou (Vizír). Všechny vynálezy zůstaly pouze v prototypech. Strojů pro psaní Braillovým písmem bylo vyrobeno několik. Dva přístroje uchovává Slepecké muzeum v Brně. (Lexikon uvádí nesprávné datum nar. 2.3.)
