Na severním konci návsi. - Původně zde stával gotický kostel, písemně poprvé zmiňovaný ve 14. stol. Podle pověsti zde sv. Prokop při cestách ze Sázavy do Prahy sloužil svatou mši. V l. 1863-1864 byl na jeho místě postaven kostel nový, do novostavby byl začleněn presbytář starého kostela jako kaple Panny Marie. 29.6.1864 byl na střechu vsazen kříž, vysvěcený knížecím arcibiskupským vikářem M. Suchanem, do makovice byla vložena pamětní listina. Nový kostel 23.10.1864 slavnostně posvětil pražský arcibiskup, kardinál Bedřich Schwarzenberg. - Jedná se o neorientovaný, jednolodní, obdélný kostel s pětibokým presbytářem, čtvercovou kaplí po východní straně lodi a hranolovou věží v jižním průčelí. Presbytář sklenut křížovou klenbou, loď plochostropá. Kaple Panny Marie má křížovou žebrovou klenbu se svorníkem s reliéfem anděla. - Zařízení: barokní, v 19. stol. zásadně upraveno. Na hlavním oltáři obraz sv. Prokopa od vídeňského malíře Josefa Keszlera; kazatelna z poloviny 18. stol. Do zdi lodi jsou zasazeny 4 náhrobky z l. 1610-1613 členů rodu Mosaurů z Valdova a na Dobřejovicích. - Okolo kostela starý hřbitov, zrušený r. 1876 (nový byl založen na severní straně obce).
Klíč.slova
kostely * náhrobky * hřbitovy * gotika * baroko
Citace
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 15. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, s. 213.
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 231.
Čestlice: historie obce [online]. [cit. 2006-08-30]. Dostupné z: http://www.cestlice-obec.cz/histor.htm.
