V jihozápadní části Nymburka, na novém hřbitově. – Jedná se o výjimečnou puristickou stavbu s kubistickými prvky, postavenou v l. 1922-1924 podle plánů architekta Bedřicha Feuersteina (ve spolupráci s Bohumilem Slámou). Stavbu provedla firma architekta Emila Prücknera z Nymburka. Do užívání městu bylo slavnostně předáno 21. 9.1924. – Přísně jednoduchá geometrická stavba je složena z pravoúhlých a oválných obrazců, přes které přechází sluneční svit a střídavě je působivě halí do světla a stínu. Ústřední obřadní sál je (stejně jako celý komplex krematoria) vystavěn na půdorysu obdélníku, v patře nad mohutným portikem přechází do oválu, zastřešen opět strohou obdélnou plochou. V přední části osvětlen souměrně umístěnými okny po čtyřech stranách, v zadní části vyvrcholenou dvoudílným komínem, staženým ocelovými pásy (původně zvonicí s jedním zvonem). – Stavba nymburského krematoria je v odborných kruzích oceňována jako krásná a architektonicky dokonalá stavba, slouží jako studijní ukázka purismu. Pro svou jedinečnost často využíváno filmaři (scény ve filmech Příliš hlučná samota, Fany a Kolja). – V r. 2017 vyhlášena národní kulturní památkou.
ČERNÝ, Jiří. Zastavení 11. - Nový hřbitov a krematorium. Městský zpravodaj [města Nymburka], červenec-srpen 2005, s. 1.
SVOBODOVÁ, Markéta. Městské krematorium v Nymburku [online]. c2008. [cit. 2009-09-23]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1058&type=20.
Oficiální stránky města Nymburk : turistika [online]. [cit. 2009-01-26]. Dostupné z: http://www.mesto-nymburk.cz/www/index.php?sekce=4&zobraz=pamatky&detail=148.
