Počet záznamů: 1
Mydlovar (hrad)
Jméno korporace Mydlovar (hrad) Místo Kostomlaty nad Labem (Česko) Přírodní rezervace Mydlovarský luh (Nymburk-oblast, Česko) Události 1284 - přibližné datum vzniku hradu 1437 - první písemná zmínka o hradu 1561 - hrad uváděn jako pustý Popis Asi 2,5 km jihovýchodně od obce Ostrá, při řece Labi, v jižním cípu Mydlovarského luhu mezi Kostomlaty nad Labem a Lysou nad Labem. Hrad byl nazýván Mydlovar, Mydlovary, Kostomlat nebo Kostomlaty. - Podle pověsti si zdejší místo oblíbila kněžna Libuše, při tůni s pramenitou vodou (podobnou mýdlové pěně), kde se často koupala, nechala postavit hrad Mydlovar. Pod mohutnými duby u hradu prý soudila spory svých poddaných, poblíž měla i svou zahradu (dnes tzv. Libušina zahrádka nebo Šafranice v přírodní rezervaci Mydlovarský luh). - Původně zde stávalo slovanské hradiště, spolu s hradištěm na vrchu Kuncberk a hradištěm Havraň pravděpodobně chránilo západní hranice území knížat z Libice nad Cidlinou. V raném středověku zde stávala ves Mydlovary (nálezy římských mincí i vzácných korunovačních mincí kněžny Judity). Na místě bývalého hradiště si vladykové z nedalekých Kostomlat (asi 3 km severovýchodně, dnešní Kostomlaty nad Labem) okolo r. 1280 založili opevněný hrad na uměle navršeném pahorku, později zvaný též Kostomlat nebo Kostomlaty. Za stavitele hradu je považován Mutina z Kostomlat. Ve vsi Kostomlaty (asi 3 km severovýchodně, dnešní Kostomlaty nad Labem) měli v té době Kostomlatští dvorec nebo dřevěnou tvrz. Perchta z Kostomlat darovala r. 1346 tvrz Mydlovar a ves Kostomlaty svému synovi Půtovi z Častolovic. Na přelomu 14. a 15. stol. koupil Kostomlaty Petr z Vartemberka a na Kosti. Později je získal Jan Puška z Kunštátu, stoupenec husitů, pražany jmenovaný hejtmanem Nymburka, proto Kostomlaty v r. 1420 vyplenilo vojsko císaře Zikmunda. Jan Puška také pomáhal pražanům proti pánům z Poděbrad, r. 1425 byl svým synovcem Hynkem Bočkem z Poděbrad v Kostomlatech zajat a uvězněn, zanedlouho zde zemřel. Jako hrad byly Kostomlaty poprvé uváděny r. 1437 v soupise odúmrti Jana Pušky, v majetku Poděbradských. R. 1458 předal Hynek Boček z Poděbrad kostomlatský hrad králi Jiřímu z Poděbrad, svému synovci. Potom se zde majitelé často střídali. R. 1471 získal hrad Kostomlaty syn Jiřího z Poděbrad, minstrberský kníže Jindřich (Hynek) mladší, r. 1495 král Vladislav II. r. 1495 postoupil hrad Kostomlaty Janovi ze Šelemberka (a r. 1499 mu udělil i majestát na přívoz pod hradem). Před r. 1509 koupil Kostomlaty Bedřich z Donína, za účast v povstání proti králi Ferdinandovi I. v r. 1547 mu ale byly odňaty. Královská komora potom připojila Kostomlaty k panství Lysá. V r. 1561 byl hrad v Kostomlatech uváděn již jako pustý. - Hrad Kostomlaty ze tří stran chránil vodní příkop slepého (dnes již zanešeného) ramene řeky Labe. Byl to tzv. vodní hrad, u nás poměrně vzácný, vyskytoval se pouze v Polabí. Okružní zeď (plášťová hradba) byla silná asi 2 m a v tomto případě výjimečně vystavěná z cihel. Při stavbě hradu patrně rozhodoval i nedostatek kamene, který byl použit především do jádra zdí. Rozměry cihel i způsob kladení a vazby připomínají nejstarší části kostela v Nymburce (postaven okolo r. 1280). - Podle pověsti se potom na opuštěném hradě usídlili loupežníci, v hradních sklepeních ukryli naloupené zlato a šperky (poklad se prý otevíral na Velký pátek). - U vchodu do vnitřního valu stály dva mocné duby, z nichž jeden byl dutý a vešlo se do něho 23 lidí. Zde se konaly každý rok na Květnou neděli slavnosti “Růženka” nebo “Slavnosti sněženek”, kdy se pod duby scházely dívky z celého okolí, zdobily se květy sněženek a na blízkém palouku tančily a zpívaly. Největší z dubů byl pokácen v r. 1874. - Z bývalého gotického lužního hradu Kostomlaty zůstaly dodnes zachovány jen zbytky cihelné obvodové hradby dobře patrný půdorys hradu. Místo je silně zarostlé lesem a špatně turisticky označeno. Klíč.slova hrady * zaniklé hrady * zříceniny * hradiště * doba římská * mince * pověsti * majitelé hradu * loupežníci * poklady * slavnosti Citace ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 220. ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 109. Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 332. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 3. vyd. Díl 10. Praha: Argo, 1997, s. 351-352. CHMELOVÁ, Božena. Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí. Lysá nad Labem: Alpy, 1999, s. 12. ČÍŽEK, Jiří. Hrady.cz: Kostomlaty [online]. c2007. [cit. 2007-10-10]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=180. Viz též souvísející Tvrz Havraň Kuncberk Druh soub. Soubor jmen korporací - regionální památky Odkazy (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis (13) - ČLÁNKY (1) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR
Počet záznamů: 1