Těžba zlata v okolí Jílového byla započata již v dávných dobách, není vyloučené, že zdejšího zlata využívali již Keltové k ražbě svých mincí (duhovek). V Hájkově Kronice české zmiňovány doly v Jílovém v souvislosti s knížetem Křesomyslem a zpupným vladykou Horymírem. Původně se zde zlato pouze rýžovalo, některé sejpy (kopečky vyrýžovaného písku nebo hlíny) jsou v okolí patrné dodnes. Od 13. stol. zde vznikala hornická osada s hlubinnými doly hloubenými v zlatohorním okrsku tzv. jílovského pásma, tvořeném vyvřelými horninami s žílami křemene se zlatem. Toto pásmo se táhne v délce 6 km od řeky Sázavy po obec Radlík a v šířce 4 km od obce Bohuliby po les Halíře (myslivna Turiň). Ve 14. stol. bylo v okolí Jílového v provozu na 500 dolů. Písemně byly jílovské zlaté doly uváděny poprvé v r. 1331 a potom r. 1338. Král Karel IV. povýšil r. 1350 Jílové na královské zlatohorní město a zřídil zde mincovnu (tzv. dům Mince, nyní budova muzea). Nejvýnosnější byly doly v tzv. šlojířském pásmu, ve kterém byl Rotlevův důl s žilou 30 cm vysokou. Jan Rotlev, zdejší význačný podnikatel a mincmistr (v l. 1370-1375) si z výtěžku těžby nechal na Starém městě pražském vystavět honosný dům (dnešní Karolinum). K dalším významným dolům patřily např. Radlík, Pepř a Bohuliby a v tzv. kocourském pásmu doly Starý, Žampach a Kocour. Na počátku husitských válek byly doly jako královský majetek zavaleny a město vypáleno, z této pohromy se již, přes mnohé výsady dalších panovníků, Jílové nikdy zcela nevzpamatovalo. Intenzívně se v těžbě pokračovalo a razili se mince ještě v první polovině 18. stol., tehdy se na horním podnikání podílel i samotný císař (štola Karel VI.), potom však nastal další úpadek, v polovině 19. stol. byly práce přerušeny a doly prodány soukromníkům (J. Wang). První pokus o obnovu těžby proběhl ve 40. l. 20. stol., kdy byla vyčištěna václavskopepřská štola v délce 1600 m a Pepřský důl byl ve všech sedmi patrech do hloubky 150 m vydřeven. Předpoklad, že v hloubce 1000 m budou zlaté žíly, se ale nesplnil. Druhý pokus byl učiněn v 50. l., ukázalo se ale, že cena vytěženého zlata je 3x vyšší než světová, proto byla těžba v 60. l. definitivně zastavena. V posledním období těžby (v l. 1958-1968 bylo z jílovských dolů získáno celkem 1133 kg zlata, v předchozích obdobích podle odhadů asi 6-10 t zlata.
Klíč.slova
doly * štoly * zlato * těžba zlata * středověk * zaniklé doly
Citace
Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 248.
Hřebeny a Slapská přehrada: 1: 50 000. 3. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2001.
