Počet záznamů: 1
Mariánská poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi (Česko)
Geografické jméno Mariánská poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi (Česko) Jiné jméno Via sancta (Česko) Svatá cesta (Česko) Viz též Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (Česko) Místo Stará Boleslav (Česko) Vznik 1674 - započata stavba kaplí URL http://is.cuni.cz/studium/dipl_st/index.php?doo=detail&did=68621 Popis Soubor mariánských poutních kaplí vystavěných na památku poslední cesty knížete Václava. Kaple vedoucí z Prahy do kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi původně lemovaly starou staroboleslavskou cestu. - Mariánský kult se stal předmětem velké úcty v 16. stol., jedním z mariánských poutních kostelů byl také kostel ve Staré Boleslavi, kam byly pořádány poutě i ze zahraničí. Ve druhé polovině 17. stol. se poutě konaly nejen na všechny mariánské svátky, ale i u příležitosti svátků ostatních světců spojených s Paladiem země České. Celonárodní záležitostí se procesí do Staré Boleslavi stala až díky jezuitům. V této době bylo také rozhodnuto vystavět podél svaté cesty kapličky s mariánskými poutními zastaveními, které byly zároveň památkou na poslední cestu knížete Václava. Podle pověsti bylo právě po této cestě vezeno mrtvé tělo knížete Václava z Boleslavi do Prahy. Díky tomu, že toto místo bylo svázáno s českými dějinami navštěvovali jej i věřící jiných vyznání. - Stavba kaplí probíhala v l. 1674-1690, jejich počet 44 byl určen počtem mariánských invokací loretánské litanie. Vzdálenost mezi jednotlivými kaplemi byla průměrně okolo 500 m, což přibližně odpovídá délce Karlova mostu. Jedná se o raně barokní výklenkové kaple se segmentově zaklenutými výklenky, pilastrové edikuly jsou ukončené trojúhelnými štíty. Všechny výklenky kaplí byly opatřeny freskovými malbami. V obou horních rozích byl erb a jméno donátora (např. šlechtický rod Berků, Černínů, Harrachů, Kolovratů Libštejnských, Kolovratů Krakovských, Lažanských, Šternberků, Martiniců, Nosticů, Slavatů, Rozdražovských, Valdštejnů, Vchynských, Věžníků, dále Jana Bedřicha z Valdštějnů, arcibiskupa pražského, světícího biskupa Jana Dlouhoveského, staroboleslavského kanovníka Jiřího Astera, Bohumíra Kapouna ze Svojkova, arciděkana z Krumlova aj.). V oválném středu mezi erby byl obraz Panny Marie ze známých českých, moravských nebo slezských poutních míst. Současně byl ve výklenku namalován ještě velký obraz ze života sv. Václava a vysvětlující nápisy v latině. Autorem výzdoby byl patrně malíř z okruhu Jana Jiřího Heinsche. V poslední kapličce byl vymalován rodokmen císaře Leopolda I., jako potomka sv. Václava po přeslici. - Kaple byly zčásti zbořeny, zčásti nověji upraveny a opraveny (v r. 1929 nebo 1935? péčí Okresní jednoty musejní opraveny a natřeny na bílo). Dodnes je z původních 44 kapliček zachováno pouze 29 (např. v Brandýse nad Labem, u Dřevčic, Jenštejna nebo Podolanky). Přeložením silnice okolo r. 1790 se většina kapliček ocitla mimo hlavní cestu, dnes některé stojí uprostřed polí. Většina kaplí je viditelně zchátralá. Klíč.slova kaple * výklenkové kaple * poutní kaple * mariánské památky * fresky * baroko Citace POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 406. Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 195. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: historie a památky [online]. [cit. 2006-05-24]. Dostupné z: http://www.brandysko.cz/stranka-240.html. STŘECHA, Aleš. Dřevčice: památky [online]. r2005. [cit. 2006-09-18]. Dostupné z: http://www.drevcice.cz/kaplicky.htm. Viz též souvísející Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kaple Zdroj dat Kuranda, Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy. Vyd. 1. Praha :Městská část Praha 9: Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 2009. 121 s. Druh soub. Soubor geografických jmen Odkazy (3) - Soubor jmen korporací - regionální památky (6) - ČLÁNKY (1) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR
Počet záznamů: 1