Stojí poblíž Vrátna v polích asi 800 metrů na severovýchod od obce. Přístupová cesta je z křižovatky cest mezi obcemi Vrátno, Boreč a Kluky. - Původní zděná kónická stavba holandského typu pochází z r. 1870 a nechal ji postavit na svém poli statkář Václav Mareček, stavbu provedl zednický mistr Medonos ze Mšena z lomového kamene. V r. 1878 byla postavena vedle mlýna ještě další budova, v níž se nacházely stoupy - technické zařízení na drcení a likvidaci odpadu. Stoupy byly poháněny převodním hřídelem ze mlýna a sloužily k drcení kostí, které statkář Mareček kupoval od místních řezníků. Získanou kostní moučkou pak hnojil okolní pole. V prvních letech provozoval statkář Mareček mlýn sám, obsluhu zajišťovala jistá stará panna Terezka. Později ho však pronajímal. Jeden z nájemců, Václav Petr ze Mšena, který působil na mlýně v l. 1913-1921, proslul v širokém okolí jako opravář mlýnů. V r. 1923 byl opuštěný a postupně rozbořen, v r. 1934 z něj zbyly jen holé zdi. - Zřícenina mlýnu byla koncem 20. století renovována a upravena na soukromý rekreační objekt a současně byly nainstalovány i okrasné lopatky.
Klíč.slova
mlýny * větrné mlýny * technické památky
Citace
HOŇKOVÁ, Iva. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2010, s.
VANĚK, Václav. Vrátenský větrák. Mělnicko, 2010, č. 31, s. 9.
