| Jméno korporace | Pšovlky (tvrz)
|
|---|
| Jiné jméno | Tvrz Pšovlky
|
|---|
| Místo | Pšovlky (Česko)
|
|---|
| Události | 1553 - první přímá zmínka o tvrzi
|
|---|
| 1593 - tvrz vypálena senomatským mlynářem
|
|---|
| Zánik | 1620 - tvrz vyrabována Sasy
|
|---|
| Popis | Dnes tvrziště v oploceném areálu zemědělského dvora uprostřed obce, po pravé straně silnice z Rakovníka do Jesenice. - První zmínka o obci Pšovlky je z r. 1273. Již v polovině 14. stol. zde snad stávala tvrz a několik dvorů, které patřily vladykům ze Pšovlk. R. 1350 je zde uváděn Aleš ze Pšovlk, okolo r. 1366 Jindřich ze Pšovlk, r. 1380 Mikuláš a Bořita, v r. 1402 Jan Hošťálek ze Pšovlk, okolo r. 1439 byla část obce s tvrzí v majetku křivoklátského hejtmana Soběslava z Ptice a ze Pšovlk. Během husitských válek patrně tvrz nebyla poničena (na rozdíl od většiny okolních tvrzí), pravděpodobně byla později renesančně upravena. První přímá zmínka o pšovlcké tvrzi byla až k r. 1543, za Mikuláše Velenického z Velemyšlevsi. R. 1553 byla v majetku Jiřího Hochhausera z Hochhausu, za jeho syna Václava byla r. 1593 vypálena nespokojenými poddanými, potom ale byla ještě obnovena. V r. 1612 ji získal Jaroslav Libštejnský z Kolovrat a na Petrohradě, r. 1618 se ale podílel na českém stavovském povstání a po bitvě na Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován. Petrohradské panství koupil Heřman Černín. Tvrz v Pšovlkách již v té době jistě nesloužila jako panské sídlo, patrně byla nějaký čas neobývána. Během třicetileté války byla r. 1620 vyrabována císařskými vojsky, potom již nebyla opravena, chátrala a nakonec se zřítila. - Dodnes po ní zůstalo jen tvrziště, které se od ostatních tvrzišť v okolí liší výraznými nadzemními pozůstatky zástavby. Na středovém ostrůvku (cca 15 x 20 m) stávalo vlastní jádro tvze typu motte (objekt vzniklý vyhloubením příkopu a uměle navršeným pahorkem), dodnes zůstaly dochovány zbytky klenutého, cihlovokamenného sklepení z raně barokní stavby. Ta bývala obklopena kruhovým příkopem (místy až 5 m širokým), dnes naplněným vodou, který mohl i v minulosti sloužit jako vodní příkop. Kruhové tvrziště má průměr 30 m. Přístupné je po zemním 3 m širokém průchodu přes příkop.
|
|---|
| Klíč.slova | tvrze * vodní tvrze * tvrziště * zaniklé tvrze * gotika * renesance * baroko
|
|---|
| Citace | ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 395.
|
|---|
| BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. 1. vyd. Rakovník: Raport, 1997, s. 41.
|
|---|
| BLAŽKOVÁ, Kateřina, LOMECKÁ, Jana, NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Po stopách zaniklých sídel: katalog k výstavě středověkých nemovitých archeologických památek Rakovnicka. Muzeum T. G. Masaryka: Rakovník, 2008, s. 7-9.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (2) - ČLÁNKY
|
|---|
