Stávala v zahradě u domu čp. 87, v těsné blízkosti labského břehu. - Toušeň bývala původně významná osada střežící brod přes řeku Labe (vedla tudy významná obchodní stezka), ve 13. stol. patřila ke věnu českých královen (r. 1293 královně Jitce, manželce Václava II.). Ve 14. stol. patřila pražským měšťanům, od r. 1365 byli jejími spolumajiteli i moravská markrabata Jan a Jošt. V listině Karla IV. pro markraběte Jana z r. 1370 byla již výslovně uváděna i toušeňská tvrz, ve svém životopise Vita Caroli také uvádí, že zde pobýval při práci na 11.-13. kapitole. Majitelé tvrze se často střídali, ale patrně zde sídlili, Bradáčové dokonce začali užívat přídomek "z Toušeně". Za Jana Paška z Vratu byla po r. 1516 tvrz nákladně přestavěna na gotickorenesanční sídlo, od té doby byla označována jako zámek. R. 1530 vyhořelo její hospodářské příslušenství, r. 1533 zemřel Pašek z Vratu. Když v r. 1536 koupil objekt Konrád Krajíř z Krajku, byla tvrz ještě v dobrém stavu. Krajířové ani další majitelé zde již potom nesídlili, r. 1556 byl objekt uváděn jako starý zámek. Při prodeji sousedního mlýna byla odprodána jeho část, zámek je v soupisu uváděn jako věž a příkop. Zbylá část byla snad zničena při dalším požáru dvora v r. 1563 nebo později během třicetileté války. V urbáři z r. 1561 již toušeňský zámek zmiňován není, mladší prameny potom uvádějí jen zříceninu, které postupem doby ubývalo. Do r. 1873 byl zachován ještě čtyřhranný spodek věže z tesaného kamene, který byl odstraněn při stavbě domu čp. 87. V jeho zahradě bylo ještě dlouho potom patrné okrouhlé tvrziště a část příkopu. - Archeologickým výzkumem byly zjištěny nejméně dvě stavební fáze stavby tvrze. Ze starší bylo odkryto základové zdivo a cisterna, do níž byla vedena voda z místního železitého pramene. V mladší fázi se jednalo o objekt s vnitřním průměrem asi 40 m, opevněný vodním příkopem (dosud zčásti zachovaným) a zděnou hradbou.
