V Běrunicích stávaly tvrze dvě. - Starší tvrz zvaná "na kopci" byla písemně poprvé zmiňována r. 1394, kdy ji koupil Bernart z Kořec. Po něm zde sídlil Michal z Jezeřan, po r. 1415 Jaroš z Libře a Petr z Chlumu. R. 1420 vypálila tvrz uherská vojska císaře Zikmunda. Poslední zpráva o zpustlé tvrzi a pustém dvoře je z r. 1485, tehdy je získal Prokop Liška z Vysoké. Další zprávy o tvrzi již neexistují, nezachovaly se po ní ani žádné pozůstatky. Není známo, kde tato tvrz stávala, podle E. Pocheho souvisela s původním kostelem (dnes Nanebevzetí Panny Marie) na návsi. - Druhá, nová tvrz byla v Běrunicích postavena snad po r. 1469 za Čeňka Vyšehněvského z Barchova. V r. 1500 ji Jan Zdechovský ze Sekeřic odkázal spolu s částí obce své manželce Elišce Zdechovské z Barchova a po ní ji zdědili sirotci po Janu Dašickém z Barchova, Jan a Čeněk. Potom se zde majitelé střídali. V r. 1607 prodal Běrunice Jan Václav z Lobkovic Adamovi mladšímu z Valdštejna, který je připojil k panství Dymokury. Tvrz v Běrunicích přestala sloužit jako sídlo.V odhadu dymokurského panství z r. 1673 byla uvedena tvrz, v níž bydlela již jen čeleď. Byla zde suché sklepy, komory a světnice, horní část tvrze již nebyla obývána. Ve zprávě z 19. stol. byla tvrz lokalizována, její čtyřstranný val s hlubokým příkopem stával na vršku zvaném Na Zámečku, v cípu pole mezi potokem a polní cestou k lesu Holičky, asi uprostřed mezi Běrunicemi a Dlouhopolskem. V r. 1863 si pozemek pronajala obec, tvrziště bylo rozebráno a příkopy zasypány.
Klíč.slova
tvrze * zaniklé tvrze * tvrziště * zámky
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 66.
ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 39-40.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 3. vyd. Díl 10. Praha: Argo, 1997, s. 405.
