V Běruničkách stávaly tvrze dvě. - Kdy byla postavena starší tvrz není známo. Písemně byla poprvé zmiňována r. 1495, tehdy ji spolu s částí obce držel Jakub Flašar z Dolan. Jeho syn Prokop převedl tehdy věno manželky Ludmily ze Struhařova s otcovým svolením na tvrz, dvůr a ves Běruničky. Nedlouho po r. 1534 prodala Ludmila ze Struhařova svůj díl Běruniček s již pustým tvrzištěm Jaroslavu Kapounovi ze Svojkova. O pusté tvrzi se zmiňuje i další zpráva z r. 1541, dodnes se po ní ale nezachovaly žádné pozůstatky a není ani známo, kde tato tvrz stávala. - Druhá, nová tvrz byla v Běruničkách postavena po r. 1541 za Priama Kapouna ze Svojkova. V r. 1547 zapsal na "Běruničkách tvrzi s dvorem, na tvrzišti a dvořišti pustém" své manželce Magdaleně z Valdštejna. V držení rodu Kapounů zůstaly Běruničky do až r. 1623, kdy byl Karlu Kapounovi ze Svojkova pro účast v protihabsburském povstání celý majetek zkonfiskován. Získal jej Václav Vchynský ze Vchynic a Běruničky připojil k panství Chlumec nad Cidlinou. O tom, kdy v obci zanikla i novější tvrz nejsou také žádné zprávy, pravděpodobně se tak stalo brzy po odchodu posledního z rytířů ze Svojkova. Obec byla potom velmi těžce postižena třicetiletou válkou. Na pozůstatcích tvrze byl v r. 1787 vybudován panský dvůr, pozdější státní statek, který dnes leží v části obce poblíž železniční trati.
Klíč.slova
tvrze * zaniklé tvrze * tvrziště
Citace
ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 40.
