Zaniklá obec Badry stávala asi 8 km východně od Poděbrad, mezi dnešními obcemi Sány a Libněves, východně od obce Opolánky, v místech dnes zvaných Badra. - Písemně byly Badry poprvé připomínány r. 1088 jako majetek vyšehradské kapituly, která zde měla popluží a vinaře. Spolu se Sány patřily Badry ve 14. a na počátku 15. stol. k opatství kláštera Hradiště nad Jizerou. Okolo r. 1403 prodal klášter tvrz Badry se dvorem, poplužími a dvěma dalšími obcemi bratrům Přibíkovi a Čeňkovi z Obědovic. Od Jana z Obědovic získal Badry Jan Čelák z Mečíře, který je zde doložen r. 1454. V r. 1464 potvrdil král Jiří z Poděbrad odúmrť jeho dětem a r. 1466 ustanovil, aby držitelé tohoto statku byli many poděbradského hradu. Ještě téhož roku převedl Badry na Diviše ze Smědovic. Po smrti Divišova syna Hynka získal r. 1488 od krále Vladislava II. tvrz Badry, poplužní dvůr a již pustou ves syn Jiřího z Poděbrad Hynek, kníže minsterberský. Ten je r. 1492 daroval svému služebníkovi Hynkovi z Újezda, on a jeho rod potom používal přídomek Baderský z Újezda. R. 1541 získal Badry Mikuláš Hlaváč z Vojenic, r. 1553 Badry připadly k poděbradskému panství. V té době byla již pustá také tvrz. - V místech bývalé obce dnes stojí novogotické stavení s hospodářským dvorem. Místo zvané Badra je počátkem tzv. Sánského kanálu.
Klíč.slova
obce * zaniklé obce * dějiny obce * tvrze * zaniklé tvrze * tvrziště
Citace
ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 34.
Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 381-382.
Kolínsko a Kutnohorsko: 1: 50 000. 2. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2002.
