Stával na vyvýšenině ve východní čísti obce, dnes zastavěné novými rodinnými domky. - Původně zde stávala tvrz Mutěnice (mutínští zemané písemně poprvé zmiňováni k r. 1324. Kdy zde byla založena tvrz Nepokojnice (obklopená hlubokým příkopem) není známo, v rámci dělení majetku Křineckých z Ronova ji i s příslušenstvím získal Vilém Křinecký z Ronova. Písemně byla poprvé zmiňovaná r. 1538, tehdy ji Vilém Křinecký z Ronova prodal spolu se dvorem a mlýnem pod tvrzí Johance z Klinštejna, jako poručnici synů Václava Haugvice z Biskupic. Při dělbě dědictví r. 1548 dostal Nepokojnici nejstarší syn Jindřich, který ji rozšířil a přestavěl na zámek. Tím se ovšem zadlužil, a proto r. 1565 prodal nepokojnický statek Věňkovi Kordulovi ze Sloupna a na Vřešťové. R. 1575 jej koupil Karel Říčanský z Říčan, který Nepokojnici opět přestavěl a od té doby se začal užívat název Nový zámek Nepokojnice nebo jen Nový zámek. Bližší údaje o této přestavbě však nejsou známé. Potom se zde majitelé často střídali, až zámek a obec Nové Zámky (v té době označovanou jako Podnovozámčí) r. 1611 koupil od Karla Jindřicha Křineckého z Ronova Adam mladší z Valdštejna a připojil ji k panství Dymokury. Nový zámek tak přestal plnit funkci vrchnostenského sídla a pustl, během třicetileté války zcela zanikl. V soupisu majetku panství z r. 1654 již uváděn není. Poslední kusé zprávy o pozůstatcích zámku jsou z 19. stol., tehdy nechal majitel pozemku rozsáhlé tvrziště ("skorem asi tak veliké jako Kuncberk") s valem zarovnat s okolím a hluboké příkopy zavézt. Bývalé zámecké sklepy snad využíval pozdější hostinec U Vacků (čp. 31). - Lokalita bývalé tvrze je dnes znehodnocena výstavbou nových rodinných domků, nebyl zde proveden archeologický průzkum. Areál bývalého velkostatku připomíná jen obytná budova s částí hospodářského příslušenství a stáj.
