Sporck, František Antonín - zakladatel zámečku Neugebäu
Popis
Rekreační chatová osada 500 m jihovýchodně od obce Byšičky. - Původně zde v r. 1702 nechal hrabě František Antonín Špork vystavět letní lovecký zámeček zvaný Nové Stavení (Neugebäu). Zámecká budova (tvaru nedokonale uzavřené podkovy) stávala těsně před vjezdem do dnešní osady, v místech, kde jsou dnes pole, hlavní budova byla údajně 100 kroků od břehu tehdejšího Labe. Za zámečkem byl zřízen rozlehlý park obestavěný zdí. Po smrti hraběte byl zámeček využíván jako hospodářský dvůr a později zcela zanikl. - Severně od zámečku stávala osada Tři chalupy, vystavěná převážně pro sedláky. Spojení se druhým břehem řeky zajišťoval převozník Řehák, poblíž křižovatky uprostřed osady stávala bouda, kde převozník přebýval. Podle něho nese zdejší tůň i osada název Řehačka. - V polovině 30. l. 20. stol. byla v osadě postavena první víkendová chata (č. 58). R. 1936 bylo uvedeno do provozu nedaleké zdymadlo u Lysé. Místo pod zdymadlem bylo díky vyplavovanému písku využíváno jako oblíbené koupaliště. Před koncem druhé světové války byly postaveny další 2 chaty u Labe a v r. 1943 srub na ostrově. Zdymadlo bylo ve své historii nejvíce ohroženo po osvobození v r. 1945, protože zde ruští vojáci chytali ryby pomocí protitankových talířových min. Okolo r. 1948 se ve zdejší lokalitě uvažovalo o výrobě přírodního hedvábí. Pod památnými duby byla postavena budova tzv. Morušárny a okolí osázeno několika desítkami morušových stromů, dovezených spolu s bourcem morušovým přímo z Číny. Plán se však nezdařil a následný majitel, místní národní výbor, nechal morušárnu zpustnout. Při výstavbě dalších chat byly moruše značně vypleněny. Chátrající budova byla ještě v 90. l. využita jako restaurace, ale r. 2003 vyhořela a nebyla již obnovena. - Pravděpodobně již v r. 1948 byla v Řehačce započata těžba štěrkopísku. V místě, kde dnes stojí hospoda Řehačka, byla svrchní zemina nahrnuta do původního labského meandru. Těžilo se plovoucím korečkovým bagrem do hloubky 5-6 m, denně asi 300-320 m3 štěrkopísku. Těžba byla ukončena v l. 1952-1953. Potom prostor obsadila armáda (ženisté), vojáci zde žili celoročně v tzv. zemljankách. Na počátku 60. l. armáda prostor opustila. Aby se předešlo protržení hráze mezi Řehačkou a Labem při případné povodni, byla dolní část osady v místě původního meandru postupně zavážena pískem (následně i sutí z místních pozemků). - Masivní výstavba chat natala v Řehačce ve druhé polovině 60. l. 20. stol.
Klíč.slova
osady * rekreační oblasti * zámky * zámečky * letní sídla * lovecké zámky * zaniklé zámky * chaty * chatové osady * přívozy * bourec morušový * těžba písku * těžba štěrkopísku * vojenská území
Citace
Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 200.
CHMELOVÁ, Božena. Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí. Lysá nad Labem: Alpy, 1999, s. 159.
Řehačka: velká informační nástěnka osady Řehačky [online]. c2006. [cit. 2008-02-22]. Dostupné z: http://www.rehacka.unas.cz/indexx.htm.
