Stávala jihovýchodně od kostela sv. Petra v okovech, v místech dnešního domu čp. 11. – Kostelní Hlavno je písemně zmiňováno r. 1189. Tvrz byla uváděna až r. 1337, tehdy ji Janda z Lysé v závěti odkázal křižovníkům. V r. 1437 daroval císař Zikmund Kostelní Hlavno s tvrzí Václavovi z Mačovic, r. 1454 je držela Václavova druhá manželka Anna z Chotětic. Král Jiří z Poděbrad později daroval Velké Hlavno Janovi z Mochova. R. 1494 přešlo toto právo na Žofku z Opavy, jejího syna Hynka z Klinštejna a Kryštofa z Hlavna. Kostelní Hlavno s tvrzí potom držel Kryštof z Hlavna, v r. 1503 je odkázal Johance Krajířové z Krajku a Janovi z Habartic. Od r. 1524 držel Hlavno Václav Bubla z Meziklasí, který je získal do dědičného vlastnictví. Ten v r. 1546 prodal Kostelní Hlavno s tvrzí Pavlovi Bzenskému z Prorubí. R. 1576 největší část obce vyhořela. V r. 1580 koupil statek Hlavno od Viléma z Operšdorfu císař Rudolf II. a připojil ho k panství Brandýs nad Labem. Potom patrně hlavenská tvrz přestala sloužit svému účelu a postupně zanikla. Později již tvrz zmiňována není. – Pozůstatkem po bývalé vodní tvrzi je dodnes vyvýšenina se zbytkem lomového zdiva, nad ním byla vystavěna roubená sýpka. V zahradě u domu jsou ještě patrné stopy původního valu a příkopu. V březnu 2015 byly při výkopech nalezeny na pozemku usedlosti čp. 11 zlomky keramických nádob, které dokazují osídlení tohoto místa již od 13. stol.
Klíč.slova
tvrze * vodní tvrze * majitelé tvrze * zaniklé tvrze * archeologické nálezy
Citace
ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 216.
PIKOROVÁ, Helena a kolektiv. Kostelní Hlavno v proměnách času. Kostelní Hlavno: Obec kostelní Hlavno, s. 102-106.
