Zbytky zříceniny hradu stojí na ostrohu na východním okraji obce. Zakladatelem hradu byl pravděpodobně předek rodu Slavatů z Chlumu a Košumberku Bleh nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema, kteří poprvé v r. 1289 použili přídomku z Chlumu. Písemně hrad připomínán v r. 1417, kdy se o rodové majetky dělili bratři Jan, Vilém, Beneš a Diviš z Chlumu. Hrad byl založen na hradišti, rozšířen byl v 15. stol. za Slavaty z Chlumu, který ho vlastnil od r. 1462. Za něho byl kolem celého hradu vybudován val, oddělený příkopem až čtyři metry hlubokým. K posledním majitelům, kteří na hradě sídlili ještě v r. 1604, patřil Jan Hanuš ze Šaratic, který si brzy postavil v areálu chlumského dvora tvrz a hrad opustil. V l. 1620-1626 byl hrad několikrát vydrancován císařským vojskem, krátce patřil Marii Magdaleně Trčkové z Lípy, po konfiskaci trčkovských statků ho císař Ferdinand II. daroval důstojníkovi Walteru Deverouxovi jako odměnu za zavraždění Albrechta z Valdštejna. Jako pustý se hrad připomíná v r. 1675 a 1700. - Do dnešní doby zachovány pozůstatky příkopu a valů, z hradních budov jen nárožní palác a valeně klenutý sklep pod ním, který až do počátku 20. stol. používal chlumský dvůr jako sklad.
Klíč.slova
hrady * zříceniny * majitelé hradu * valy * sklepy
Citace
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 3. vyd. Díl 12. Praha: Argo. 1997. s. 210-213. ISBN 80-7203-155-4.
VÁLA, Jaroslav, Za koberci bledulí a ke zřícenině hradu. Turista. 2014, č. 1-2, s. 18-19.
