Na Zálabí na rohu ulic Okružní a U Borku. Hostinec nechal postavit majitel pily a tesařského závodu v Kolíně Alois Linhart. Autorem projektu byl Jan Mayer a Václav Jirkovský. Již v r. 1925 Alois Linhart prodal dům s hostincem Rudolfu Czerninovi, majiteli pivovaru v Dymokurech a vzdal se své hostinské koncese ve prospěch Aloise Skřivánka. V r. 1927 byl provozovatelem Jaroslav Lukavec, válečný invalida z Dymokur. Po něm převzal podnik v r. 1935 pražský kavárník František Čaloun, od něho o rok později Hugo Hrbek z Dymokur, který zde začal čepovat dymokurské pivo a hospoda se začala jmenovat Dymokurská. Během války, od roku 1942, provozoval hostinec bývalý Hrbkův zaměstnanec Emanuel Šťastný, jeho živnost zanikla r. 1951. Jako restaurace slouží dům dodnes. - Přízemní stavba s vysoko zdviženou střechou má výrazná oblouková okna a dveře. Největší místností byl sál o rozměrech 10x6 m, pak výčep a klubovna. Místnosti měly a dodnes mají výšku 4 metry. V budově se dále nacházela spíž, pisoáry a dva suché záchody. S kuchyní bylo počítáno v sousedním Linhartově domě. Zajímavostí návrhu byly vstupní dělené dveře, jejichž pravým křídlem bylo možné vstoupit do výčepu a levým do sálu. Výrazný nápis RESTAURACE umístil architekt na nízko posazenou střechu.
Klíč.slova
domy * majitelé domů * hostince * restaurace
Citace
SLÁDEK, Vladimír. Restaurace Dymokurská po osmdesáti letech. Kolínský pres. 2008, roč. 13, č. 20, s. 8.
Druh soub.
Soubor jmen korporací - regionální památky
Odkazy
(1) - ČLÁNKY
openseadragon
Počet záznamů: 1
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
