Areál bývalého pivovaru se nachází na jižní straně dymokurské návsi pod zámkem. - Pivovar připomínán již v pol. 16. stol. jako majetek Křineckých z Ronova. Od r. 1673 přešel do vlastnictví Colloredů z Waldsee a od r. 1833 Černínů z Chudenic. - Na konci 19. stol., za sládka Matěje Kuthana, byl postupně provoz pivovaru přenesen ze starého pivovaru (dnešní budova sladovny) do nového, vystavěného při starších sklepích vedle. - Bývalá sladovna barokního původu je nejstaším objektem, její dominantu tvoří věžový hvozd, přistavěný na přelomu 19. a 20. stol. Staršího původu jsou také valeně klenuté ležácké sklepy, zahloubené částečně do svahu pod zámeckým návrším. Objekt sklepů byl přestavěn r. 1870 v eklektickém duchu. R. 1901 byl pivovar opět zrekonstruován a převeden na parostrojní provoz. Později ve dvoře navrtán alkalický pramen – základ pozdější sodovkárny, která doplnila pivovarský provoz. Před 1. sv. válkou, za sládka Františka Melichara, produkoval téměř 30 000 hektolitrů piva za rok. Patřil k největším pivovarům na Nymbursku. R. 1930, za sládka Pavla Šmelhause, byl pivovar přestavěn a modernizován, tehdy vznikla budova kotelny. - Areál se skládá ze dvou hlavních budov; na východní straně stojí podélně orientovaný objekt spilky, ležáckých sklepů a dalších provozů, na západní straně je rovněž podélně orientovaný objekt varny s dodatečně přistavěnou kotelnou. Na jižní straně přiléhá k varně druhotně přistavěný nižší trakt z r. 1930, obsahující doplňkové provozy (zachovalo se chladící zařízení). Památkově hodnotné jsou kromě klenutých interiérů sklepů a spilky především vnější fasády s uplatněním režného cihelného zdiva. - Po znárodnění se stal součástí národního podniku Polabské pivovary a Středočeské pivovary. V r. 1967 byl jeho provoz zrušen a nadále využíván již jen jako sodovkárna a sladovna. V současnosti mimo provoz.
