Jižně od kostela sv. Prokopa. - Podle pověsti se ve zdejším zemanském dvoře, patřícím v 10. stol. Vítovi a jeho ženě Boženě okolo r. 985 narodil sv. Prokop. Další držitelé statku byli many olomouckého biskupství. V 15. stol. (Chotouň patřila k poděbradskému panství) byla v Prokopském dvoře založena poutní kaple sv. Prokopa, písemně doložená k r. 1584. V r. 1599 patřil dvůr Berkům z Dubé. Během třicetileté války dvůr včetně kaple vypálen, později znovu obnoven. V první polovině 18. stol. v držení pánů z Vrbna, potom Maternů ze Solopysk. R. 1759 získala dvůr rodina Dubeckých, za nich byla okolo r. 1771 barokně přestavěna obytná budova, sloužící také jako rychta. - Dnes se jedná o rozlehlý hospodářský dvůr, patrně s barokním jádrem. Obytná patrová budova krytá valbovou střechou byla klasicistně upravena v 19. stol. V severní stěně (od kostela) je část staré kamenné zdi s okénkem, které údajně vede do rodné komůrky sv. Prokopa. - Před branou dvora zbytky vjezdu vroubeného ozdobnými zídkami (můstkem) se dvěma podstavci, na nich stávaly barokní sochy sv. Františka a sv. Floriána. Ve dvoře býval uchováván velký kámen, který připomínal pověst o vzniku Čertovy brázdy. Při zdejších slavných poutích býval kámen barven na červeno.
Klíč.slova
dvory * hospodářské dvory * statky * domy * rodné domy * světci * pověsti * zdi * kaple * zaniklé kaple * sochy * baroko * kameny
Citace
Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 240.
