Neumann z Pucholtze, Jan Václav Xaver - majitel panství
Popis
Původně tvrz, později renesanční zámek. – Zakladatelem nejspíše některý z kutnohorských patricijů. Areál tvrze měl půdorys čtverce, jehož vrcholy byly obráceny ke světovým stranám, obklopen hradbou, vodním příkopem a valem. Vstup do tvrze zajišťoval most přes příkop a dvojitá brána, jejíž vnější portál byl v hradební hradní zdi. Průjezd bran tvořil zřejmě samostatnou přízemní budovu. Vstup do tvrze chráněn hlavní věží obdélníkového půdorysu. Na jihovýchodní straně přiléhal k věži a obvodové hradbě jednopatrový gotický palác. V západním rohu tvrze stála menší věž a mezi ní a vstupní branou byla jednopatrová hospodářská budova, jejíž nádvorní strana se v přízemí otevírala gotickou arkádou. Jihozápadní strana areálu tvrze byla uzavřena pouze hradbou – Ve 14. a 15. stol. patřila tvrz kutnohorským mincmistrům. Po husitských válkách se majitelé Suchdola rychle střídali, po r. 1530 se majiteli stali Popelové z Vesce. Za nich původní gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek - přestavěny obytné prostory ve věži a přilehlém paláci, na vnější straně prolomena nová okna s renesančními ostěními. Přistavěno nové jednopatrové křídlo při jihozápadní hradbě. Další jednopatrová přístavba vznikla na volném prostranství mezi severní stranou hlavní věže a budovou s průjezdem vstupní brány. Přízemí přístavby zaklenuto dosud zachovalou valenou klenbou s lunetami. Stejné zaklenutí dostal i průjezd vstupní brány a přilehlá budova stájí. Jednotlivé části stavby v nádvoří propojeny dřevěnými pavlačemi, s renesanční sgrafitovou fasádou. Budova zámku zakončena atikou kryjící pultové zastřešení jednopatrových budov. – Dalším vlastníkem Jiří Voděradský z Hrušova. Během třicetileté války zámek vypleněn Švédy, obnoven za Berků z Dubé. Od r. 1666 majitelem Jan Špork. R. 1738 zámek i s panstvím zakoupil profesor pražské univerzity Václav Neumann z Puchholce. S dalšími majiteli (Osteiny a později Dahlberg-Osteiny) začal zámek chátrat, zasypány příkopy a objekt využíván k hospodářským účelům. – V r. 1839 v objektu zámku zřízen cukrovar, v 19. stol. pro nedostatek vody zrušen. – V r. 1925 při první pozemkové reformě získala zámek obec Suchdol- Bývalý kravín na severozápadní straně přestavěn na sokolovnu. V r. 1946 v jihozápadním křídle zámku umístěna škola, interiéry upraveny. V průběhu 50. a na poč. 60. let 20. stol. různé úpravy a opravy jihovýchodního traktu - zřízení bytů, kanceláří, knihovny a obnovení původní sgrafitové omítky. – Dnes sídlo obecního úřadu. – Z gotické tvrze se zachovaly obvodové zdi jihovýchodní a jihozápadní strany, některé příční a nádvorní zdi jihovýchodního křídla, kamenná sedátka ve zdi v přízemí bývalé věže a část vnějšího portálu vstupní brány.
Klíč.slova
tvrze * zámky * majitelé panství * gotika * renesance * baroko
Citace
TVRDÍK, Radek. Krajem lípy: průvodce. Zbraslavice: MAS Lípa pro venkov, 2007, s. 18.
