| Jméno korporace | Sadská (hrad)
|
|---|
| Místo | Sadská (Česko)
|
|---|
| Události | 993 - první zmínka o dvorci
|
|---|
| 1110 - Vladislav I. svolal do Sadské zemský sněm
|
|---|
| Osobnosti | Přemyslovci (rod) - majitelé hradiště
|
|---|
| Vladislav - český kníže
|
|---|
| Soběslav I. - český kníže
|
|---|
| Popis | Stával na návrší nad městem, v místech dnešní ulice Na Valech. - Původně zde patrně bývalo již pravěké hradiště. Na jeho místě bylo koncem 1. tisíciletí vystavěno slovanské hradiště a dvůr pražských knížat. Přemyslovský knížecí dvorec, správní středisko kraje při tzv. kladské zemské stezce, s kaplí (založenou snad sv. Cyrilem), byl písemně poprvé připomínán v r. 993 v zakládací listině břevnovského kláštera. Při kostele byla brzy vystavěna kapitula, ke které patřily obce v okolí. Na ochranu hradiště, které střežilo obchodní stezku, bylo na západní části návrší zřízeno a dále rozšiřováno opevnění. Díky své poloze na pomezí Zlicka a území ovládaného českými knížaty získal brzy hrad strategický význam. Do Sadské svolal r. 1110 kníže Vladislav I. zemský sněm, na zdejším dvorci byl tehdy zajat Ota, markrabě moravský. V r. 1118 zde kníže Bořivoj II. nechal vystavět románský kostel sv. Apolináře neznámé podoby, údajně po vzoru kostela v Hamersteinu; chtěl tak vzdát díky za vyváznutí z tamějšího vězení. Další zemský sněm svolal do Sadské Soběslav I. r. 1138. Na sněmu v r. 1189 byla v Sadské vyhlášena tzv. "statuta" knížete Konráda Oty. V l. 1235, 1241 a 1251 zde krátce pobýval král Václav I., ale po r. 1262 (správní centrum přeneseno do Poděbrad), převzala toto dříve oblíbené královské sídlo církev. Nakonec byla kapitula r. 1362 přenesena do Prahy a do Sadské uvedeni řeholníci sv. Augustina. Pro ně zde byl v 70. l. 14. stol. vystavěn nový gotický kostel sv. Apolináře. Během husitských válek byl klášter vypálen, kostel zůstal zachován. Zbytky kapituly (hradu) byly rozebrány a použity jako stavební matriál na novou osadu Eichelburk, vzniklou na části poničených sadských vinic. - Pozůstatky bývalého hradu (stopy valů a příkopů) jsou dodnes patrné v terénu východně od kostela sv. Apolináře.
|
|---|
| Klíč.slova | slovanská hradiště * knížecí dvorce * hrady * přestavěné hrady * kapituly * kláštery * zaniklé kláštery * zaniklé hrady
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 286-287.
|
|---|
| Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 380.
|
|---|
| ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 435.
|
|---|
| ANDERLOVÁ, Jitka. Region Nymburk: města a obce. 1. vyd. Poděbrady, 2001, s. 142.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (3) - ČLÁNKY
|
|---|
