Na západní straně náměstí naproti zámku. Původní renesanční pivovar zde byl patrně již v polovině 16. stol., kdy na nové tvrzi sídlil zeman Jiřík Vachtl z Pantenova. Písemně je doložen až r. 1590, kdy ho společně se sladovnou, tvrzí a třemi vesnicemi koupil Prokop Dvořecký z Olbramovic. V l. 1677-1679 byl přestavěn pravděpodobně pražským stavitelem Kryštofem Lehnerem, který přestavoval pro hraběte Arnošta Ferdinanda Leopolda de Suys místní zámek. Na portálu jednoho z oken je letopočet 1679, pravděpodobné datum dokončení přestavby. Dodnes se dochovalo zejména východní průčelí s nikou a sochou sv. Václava, patrona sladovnického cechu. Náročně řešená fasáda o pěti okenních osách je členěna vysokými jónskými pilastry a plochými lizénami, na kterých spočívá výrazná korunní římsa. Obrys štítu rozčleňují symetricky uspořádané obelisky, piniové šišky a koule. - Od 2. poloviny 18. stol. byl pivovar majetkem Liechtensteinů, za nichž byl současně pronajímán. V 19. stol. byl rozšiřován. Ročně produkoval až kolem 3 800 hektolitrů piva a dobře konkuroval pivovaru v Českém Brodě. Sládky byli Josef a Antonín Mendlové. R. 1884 pivovar odkoupili bratři Antonín a František Klusáčkové a založili zde v r. 1885 továrnu na výrobu sladu. Vaření piva bylo postupně utlumováno, zaniklo koncem 19. stol. Zato sladovna funguje dodnes, po restituci v r. 1990 opět v majetku rodiny Klusáčků.
Klíč.slova
pivovary * sladovny * domy * majitelé * baroko * sochy
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 120.
JÁKL, Pavel. Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska. I. díl. Střední Čechy. Praha: Libri, 2004, s. 127-129.
