| Jméno korporace | Proboštství (Kouřim, Česko)
|
|---|
| Místo | Kouřim (Česko)
|
|---|
| Události | 1248 - první zmínka o proboštství
|
|---|
| 1421 - proboštství vypáleno husity
|
|---|
| 1978 - předběžný archeologický výzkum
|
|---|
| 2006 - záchranný archeologický výzkum
|
|---|
| Osobnosti | Šolle, Miloš, - archeolog
|
|---|
| Kovář, Miroslav, - archeolog
|
|---|
| Foltýn, Dušan, - historik
|
|---|
| Popis | Stávalo v severozápadním nároží městských hradeb. - Proboštství cisterciáků s kaplí sv. Anny a kostelem sv. Martina vzniklo pravděpodobně již brzy po založení nové Kouřimi, snad v l. 1240-1250. Písemně poprvé připomínáno v r. 1248 a r. 1345 za probošta Hartmanna. Bývalo hospodářským centrem západních klášterních gangrií (hospodářských dvorů). V r. 1421 vypáleno husitským vojskem (pražany a orebity). Zříceniny kláštera s kostelem sv. Martina zachyceny ještě na Willenbergově vedutě města z r. 1602. Zbytky zdiva byly potom postupně rozebírány a používány jako stavební materiál. O obnovu kouřimského proboštství se v r. 1707 pokusil Jindřich Snopek, opat sedleckého kláštera, z finančních důvodů se však akce neuskutečnila. V tereziánském katastru uváděn ještě zcela zpustlý špitál u sv. Martina, na skice města z r. 1841 již klášteřiště vyobrazeno bez jakékoliv zástavby. Areál bývalého cisterciáckého proboštství (a tam dochovaných historických pamětihodností) je od r. 1729 soukromým vlastnictvím v nepřetržitém držení jediného majitele, rodiny Liskovy. - V 70 l. 20. stol. chtěla tehdejší kouřimská radnice vystavět na volné parcele zdravotní středisko. Následoval geofyzikální průzkum Vl. Čelína a r. 1978 archeologický průzkum, který vedl Miloš Šolle. Ten ve svém závěrečném vyjádření nedoporučil realizovat zamýšlenou stavbu na historicky velmi vzácném prostoru, který dosud nebyl důkladně prozkoumán. Záchranný archeologický a geofyzikální výzkum vedený v r. 2006 pracovníky Národního památkového ústavu (D. Foltýn a M. Kovář) však nepřinesl žádné nové poznatky. V r. 2007 byly na prostranství provedeny zahradní úpravy. - Podoba proboštství zůstala dodnes neznámá. Vlastní obdélný areál bývalého proboštství (42 x 63 m) přiléhá k západní straně městských hradeb, v jeho severní polovině je patrná pravoúhlá prohlubeň (cca 25 x 19 m), snad místo bývalého rajského dvora. Od r. 2007 je zde vodní plocha. Podle obvyklé podoby cisterciáckých klášterů by k rajskému dvoru přiléhal z jižní strany trojlodní kostel sv. Martina s kaplí sv. Anny, k západní straně kapitulní síň a k severní straně refektář. V místě, kde stojí od r. 1913 dům čp. 432, by pak bývalo pohřebiště. V západní hradbě dodnes dochovány stopy velkého polokruhového oblouku, v severní stěně pravoúhlý výklenek se zbytky valeného klenutí v lomeném oblouku. Naproti domu čp. 432 v kamenné stěně zazděna hlavice štíhlého sloupku, zdobená listovím. Další architektonické články z proboštství (klenební žebra, kružbová výplň dvojitého okna, diamantové ostění a kamenná lilie) uloženy ve sbírkách kouřimského muzea. - Areál zaniklého proboštství (nezastavěná plocha) je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
|
|---|
| Klíč.slova | proboštství * zaniklá proboštství * kláštery * cisterciáci * kostely * proboštské kostely * zaniklé kostely * hradby * opevnění * archeologické výzkumy * gotika
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 123.
|
|---|
| KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Díl 3. Praha: Libri, 1998, s. 114.
|
|---|
| Cesty a památky: Kolínsko [online]. [cit. 2010-09-29]. Dostupné z: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/kourim/zanikle-cisterciacke-proboststvi-s-kostelem-sv-martina.
|
|---|
| Viz též souvísející | Opevnění (Kouřim, Česko)
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (2) - ČLÁNKY
|
|---|
