Nejprve pracoval jako lékař na klinice ve Vídni. Po 1. sv. válce se přihlásil k české národnosti a přestěhoval se do Vlašimi, kde měl jeho tchán továrnu na obuv. Zpočátku zde pracoval jako správce. Později si ve Vlašimi otevřel lékařskou praxi. Od r. 1923 usiloval o vybudování sanatoria pro infekční nemoci. V r. 1925 se stal primářem nově postaveného vlašimského sanatoria, které se specializovalo na léčbu kostní tuberkulózy. Později inicioval i výstavbu filiálky v Kladrubech, která však nakonec sloužila nacistům pro raněné frontové vojáky. S nástupem fašismu se jako Žid ocitl bez práce i přístřeší, byl několikrát zatčen, týrán gestapem a nakonec zastřelen na táborském popravišti. – Na dnešním rehabilitačním ústavu v Kladrubech umístěna pamětní deska V. Schillera.
Klíč.slova
lékaři * primáři * oběti holocaustu
Citace
PREISLEROVÁ, Ivana. Vlašim nejen ve 20. století. Vlašim: Město Vlašim, 2010, s. 174-178.
NUSEK, Jindřich, CÁDER, Radovan. Osobnosti města Vlašimi. Vlašim: Město Vlašim, 2018, s. 37. ISBN 978-80-907284-3-1.
Druh soub.
Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
Odkazy
(1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
(1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
